Antelope Canyon – světelné kouzlení v nitru skal

Skalních kaňonů a úzkých soutěsek, v angličtině označovaných souhrnným názvem Slot canyons, je v oblasti Coloradské náhorní plošiny bezpočet. A i když jsou mnohé z nich hlubší, širší, delší a barevnější, vizuálnímu kouzlu Antilopího kaňonu se žádný z nich nevyrovná. Ideální kombinace přiměřených rozměrů, fascinujících barev a hladkých tvarů skal nasvícených jemným odrazem paprsků poledního slunce učinily z této soutěsky jedno z nejfotogeničtějších míst amerického jihozápadu. Ačkoli skoro všechny geologické útvary v regionu byly formovány stejnými přírodními silami (které můžeme zjednodušeně označit jako miliony let trvající zvětrávání a erozi působenou především vodou a větrem), výsledek byl pokaždé trochu jiný a každý z přírodních výtvorů se stal zcela jedinečným, originálním. Mnohé ze strží a soutěsek ještě zůstávají ukryty na nepřístupných místech hluboko v labyrintu skal a na své objevení budou čekat možná ještě celá desetiletí a snad i staletí. Podobně tomu bylo i v případě Antilopího kaňonu, který byl objeven jenom díky náhodě. Vchod do soutěsky našla v roce 1931 malá Indiánka, pasoucí poblíž své stádo – jedna z oveček se jí zatoulala do skalní průrvy. Zní to jako pohádka, ale prý je to pravda. Navahové soutěsku pojmenovali Tse bighanilini, což doslova znamená „voda protékající skalami“. Je to název velmi případný, protože občasný tok říčky Antelope Creek prořízl v načervenalém pískovcovém masivu hlubokou soutěsku, a stal se tak tvůrcem díla, na jehož charakteristiku je jeden superlativ příliš slabý. Mezi skalami se tady klene katedrála se spirálovitě broušenými stěnami, které v záři slunečních paprsků rozehrávají úchvatnou hru neustále se měnících světel a stínů. Toto světelné kouzlení se však odehrává pouze v poledních hodinách, kdy sluneční paprsky pronikají do úzké skalní trhliny a nechávají patřičně vyniknout všem ostrým hranám, žlábkům a prohlubeninám v pískovci, jenž sám nabízí paletu červených, oranžových a žlutých barev. Působivý obraz tohoto skalního dómu se mění minutu od minuty, pak pomalu temní a kolem druhé hodiny odpolední kouzelné přírodní divadlo zatahuje oponu…

Úplné znění článku naleznete v časopise Země světa č. 12/2002

Další informace o USA naleznet zde: http://www.sopka.cz

Shopping Cart