Atlas – zkamenělé božstvo

Africké pohoří Atlas znají Evropané už od starověku. Gibraltarská úžina, kterou lodě vyplouvají ze Středozemního moře na širý oceán, vstoupila i do starověké mytologie stejně jako horstvo, k němuž náleží. Féničané, Řekové i Římané viděli ve výrazných přírodních útvarech personifikaci božstev a mýtů. A o Atlasovi jich existuje hned několik. Podle jedné z legend byl Atlas jedním ze starých božstev, která vedla osudovou bitvu o nadvládu s mladými bohy z Olympu. Po prohrané bitvě potrestal vítězný Zeus Atlase tím, že musel nést na svých bedrech nebeskou klenbu. Však také starořecký význam jeho jména je „ten, který trpí“. Tohoto břemene se zbavil jen jednou, když se nabídl Heraklovi, který plnil svých dvanáct úkolů, že mu přinese zlatá jablka jeho dcer Hesperidek, když mu klenbu na chvíli podrží. Herakles ji ale dlouho neunesl, a proto postavil na březích Afriky a Evropy dva kamenné sloupy, jimiž klenbu podepřel.
Podle jiného mýtu se Atlas také setkal s rekem Perseem, jemuž odmítl pohostinství, když se vracel z výpravy za Medúzou. Atlas zapochyboval, zda jí Perseus skutečně uťal hlavu, a tak mu ji rozzlobený hrdina pohotově ukázal. Atlas při pohledu na ni zkameněl. Padl na zem a od té doby tam leží jako mohutné horstvo, s pažemi u Středozemního moře a nohama u oceánu, který dostal jeho jméno.
Geograficky jde o složitý horský pás, který se táhne od atlantského pobřeží Maroka podél Gibraltarské úžiny a Středozemního moře dál k severovýchodu, přes celé severní Alžírsko až na pobřeží Tuniska. Svou délkou přes 2000 km je ve srovnání s evropskými Alpami více než dvakrát delší, i když výškou jej Alpy překonávají. Ale i tak je Džabel Tubkal (4176 m) nejvyšším vrcholem celé severní Afriky. S Alpami však sdílí Atlas společný osud svého zrození…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 10/2014

Shopping Cart