Cesta z Oristana na sever do Alghera se klikatí mezi pobřežím a horským masivem Montiferro, fascinující krajinou mezi strmými skalními stěnami vysoko nad mořem a vnitrozemskou planinou Planargia se sopečnými stolovými horami, kde se pase spousta ovcí a koz. Na svazích se daří olivovníkům i vinné révě, Malvasia di Bosa patří k nejznámějším sardinským vínům. […]
Bosa, Alghero a Sassari Číst více »
Alghero či Sassari jsou dobrým výchozím místem k prozkoumání severozápadního pobřeží Sardinie. I tam je co objevovat. Na půli cesty mezi Algherem a poloostrovem Stintino se stejnojmennou vesnicí leží Argentiera, vesnice orámovaná stříbřitými útesy a zalitá třpytivými odlesky moře v neobvyklé krajině s opuštěnými doly. Dnes téměř neobydlená filmová kulisa si zachovává tajemné kouzlo místa, ve kterém se zastavil
Podél pobřeží z Alghera do Stintina a Castelsarda Číst více »
Sever Sardinie je proslulý svým jiskřivým životem. Členité pobřeží Costa Smeralda s malými zátokami a nejjemnějším pískem tu omývá tyrkysové moře, v marinách kotví luxusní jachty, v hlídaných vilách tráví léto světová sbírka VIP, La Maddalena láká potápěče i vyznavače windsurfingu, zatímco pár kilometrů odtud si kopcovité vnitrozemí se svahy porostlými vinnou révou, se spoustou nuragů a tradičními
Sever ostrova – Gallura a Costa Smeralda Číst více »
Sardinské jeskyně Sardinie je region s největším počtem jeskyní v Itálii. Najdeme je na východě ostrova pod pohořím Gennargentu, stejně jako na malých pobřežních ostrůvcích na jihozápadě, a ta vůbec nejslavnější čeká na návštěvníky na mysu Capo Caccia naproti Algheru na severozápadě. Malebnou zátoku Porto Conte západně od Alghera, které Římané dali poetické jméno zátoka
V Neptunově podzemním světě Číst více »
Sardinské murales Před půl stoletím se na Sardinii začala šířit kultura murálů, maleb na zdech domů pobřežních měst a horských vesnic, které vyprávějí příběh sardinského lidu. Staly se nedílnou součástí sardinského charakteru. Vypráví o jiné, jedinečné Sardinii. V Baresse, malé vesnici za Oristanem, nás zaujme velká, pestře pomalovaná zeď s výjevy z vesnického života: žně, pastýři
Muráles – úvod do sardinské identity Číst více »
Vnitrozemí Sardinie, skalnaté srdce ostrova, žije úplně jiným rytmem než pobřeží. Horská krajina bohatá na lesy, řeky a vodopády je ztělesněním divoké a drsné krásy. Na první pohled působí krajina se skalnatými vrcholy, zelenými pastvinami, náhorními plošinami, kaňony a staletými lesy dojmem spíše střední Evropy než Středomoří, který narušují jen občasné výhledy na křišťálově čisté moře.
Skalnaté srdce ostrova Číst více »
Sardinská kuchyně má své kořeny v zemědělsko-pastevecké tradici a v oblastech, kde převládá rybolov. Ostrov je domovem mnoha tradičních produktů vysoké kvality – od ovčích sýrů a artyčoků přes šafrán a sušené jikry až po vína. Chléb náš sardinský každodenní by vydal na samostatný román: pane carasau se jmenují tvrdé placky tenké jako papír, které se
Kastilie-La Mancha je jedním ze 17 autonomních společenství tvořících Španělsko. Velká je zhruba jako Česká republika, takže ji při jedné návštěvě rozhodně nelze obsáhnout celou, ale určitě o ní lze získat slušnou představu. Oblast se rozkládá výhodně a jižně od Madridu, ale jedna z jejích pěti provincií, Guadalajara, vybíhá i k severu. Další čtyři provincie se jmenují
Kastilie-La Mancha Číst více »
Pokud chcete vědět, jaké je staré Toledo, nalistujte si příslušnou kapitolu v knize Karla Čapka Výlet do Španěl. Zdá se, že lepší charakteristiku Toleda nenajdete. Město pevně obemknuté řekou Tajo se od Čapkových dob téměř nezměnilo. Stále je to město plné klikatých ulic vedoucích zdánlivě nekontrolovaně od bran a opevnění kamsi do strmého kopce a
Toledo, město klikatých ulic a spletité historie Číst více »
Catedral primada v Toledu Snad v žádném jiném městě na světě mě nenapadají tak často jako v Toledu verše slovenského básníka Ivana Štrpky, které před více než 40 lety zhudebnil a nazpíval Dežo Ursíny na albu Modrý vrch: „V úzkych uličkách tiene sú šašovia, prekrútia zákrutu, chodník rozdupú na márny prach…“ A když ty uličky ještě z větší
Tak by mohlo začít tradiční vyprávění o důmyslném rytíři de la mancha a místech, která navštívil. Jenže Don Quijote je něco jako český Cimrman. Nikdy reálně neexistoval, a pokud tedy chceme vidět místa, kde údajně probíhaly jeho rádoby hrdinské činy, měly by naše cesty vést spíše po stopách toho, kdo mu vdechl život, Miguela de
Po stopách Dona Quijota Číst více »
Zhruba v poloviční vzdálenosti mezi Madridem a Valencií, v nížině při jihozápadním úpatí hornatiny Serranía de Cuenca, přijímá řeka Júcar vody přítoku Huécar. Obě řeky si k sobě razí cestu křivolakými soutěskami, které jsou zahloubeny do hornaté krasové krajiny a jež nakonec odděluje jen úzký skalnatý ostroh strmě se svažující k soutoku. Strategicky nadobyčej výhodná poloha téhle
Lagunas de Ruidera „Potom don Quijote poprosil licenciáta šermíře, aby mu dal průvodce, který by mu ukázal jeskyni Montesínovu. Chtěl totiž sám do ní sestoupit a prozkoumati ji, aby poznal osobně, jsou-li pravdivy zázraky, které se o ní šířily v celém kraji. Licenciát mu doporučil svého bratrance, … , který jej s radostí doprovodí až k vchodu do
Přírodní park Lagunas de Ruidera Číst více »
Jen málokdo ví, kde se tato oblast nachází. Zato když se řekne La mancha, jsou všichni hned doma. Kdo by totiž neznal slavného Dona Quijota de la Mancha, který bojoval s větrnými mlýny na pláních mesety, náhorní planiny jihovýchodně od Madridu. A nejvýchodnější část této mesety, která sousedí s valencijskou oblastí, se nazývá La Manchuela. Vinaři ji
Když se řekne Manchuela… Číst více »
Náhorní plošiny bývají bohaté na výskyt nejrůznějších typů mokřadů, specifického podmáčeného či vodou nasyceného ekosystému. Není proto vůbec divné, že se s nimi setkáme i v La Manche, nejrozlehlejší ze španělských planin, jakkoli ji máme v představách zafixovanou jako oblast spíše suchou. Národní park Las Tablas de Daimiel je toho dobrým důkazem. Las Tablas de Daimiel nejsou parkem
Národní park Las Tablas de Daimiel Číst více »
Město v provincii Ciudad Real leží asi 25 km jihovýchodně od jejího stejnojmenného správního centra. Ačkoliv katastrálně vykazuje zhruba stejnou rozlohu jako naše Brno, jeho zástavba se koncentruje na ploše asi padesátkrát menší. Almagro (španělsky se vyslovuje s oslabeným „g“) s devíti tisíci obyvateli patří k menším španělským městům, ovšem jeho zářná minulost není dodnes zapomenuta, což dokládá
Cruces y Mayos Omamná vůně květin místním seniorům zjevně nevadí. Sedí na židlích po obvodu místnosti nebo v předsíni, vyprávějí si a po očku sledují, zda se všichni návštěvníci, kteří přišli obdivovat další kompozici kříže, květin a drapérií vystupující díky tlumenému osvětlení rafinovaně z přítmí, chovají náležitým způsobem. Je podvečer 3. května a v městečku Piedrabuena včera večer
Provincie Guadalajara vypadá na mapě, jako by nezapadala do puzzle provincií autonomního společenství Kastilie-La Mancha, protože vykukuje na sever, a vyčnívá tak z celku. Možná i proto není často na prvním místě cestovatelských plánů. Ale nepoznat ji by byl turistický hřích. Leží severovýchodně od Madridu, a pokud se vydáte směrem na Zaragozu, první větší město již
Guadalajara – neokoukaná krása Číst více »
Kuchyně Kastilie-La Manchi Cesta společenstvím Kastilie-La Mancha se snadno může proměnit v kulinární grand tour. Zážitky při tom můžeme rozdělit do dvou kategorií. Jednu představují pokrmy, které konzumujeme v restauracích, a druhou specifické výrobky, ať už jde o sýr Manchego, marcipán, šafrán či vína. Těžko začít výpravu za lahůdkami Kastilie-La Manchy jinak než výrobkem, který
Sýr, marcipán, šafrán a tak dál Číst více »
Podle ústavy je hlavním městem Nizozemského království Amsterdam. Sídlem parlamentu, vlády, krále, mnoha zastupitelských úřadů i mezinárodních institucí je však Haag – město, které přísně vzato po většinu své existence městem vůbec nebylo a u kterého si dodnes tak trochu nejsme jistí, jak se vlastně správně jmenuje. Haag s více než půl milionem obyvatel je dnes
Den Haag – město u moře Číst více »
