Rovinj odděluje od porečské oblasti Limský záliv, jehož název se odvozuje od latinského výrazu „limes“ (hranice). Je dlouhý 9 km a široký kolem 800 m. Není to fjord, protože nevznikl zatopením ledovcového, nýbrž krasového říčního údolí, ale ani kanál, protože nebyl uměle prokopán. Rovněž se tu nenatáčely filmy o Vinnetouovi, jak se někdy tvrdí. Nicméně
Perla Istrie – Rovinj Číst více »
Nejúrodnější a turisticky nejvytíženější je západní pobřeží Istrie, malebně členité a méně skalnaté než to východní. Často ho pokrývají stinné piniové a dubové lesíky, které pak směrem do vnitrozemí střídají olivovníkové háje a vinice. Zdejší architektura připomíná italskou a nezapře, že oblast po sedm století patřila do hájemství Benátské republiky. Historická část městeček s dominantním kostelem leží
Západní pobřeží Istrie od Savudrije k Vrsaru Číst více »
Pula Největší kulturní a hospodářské středisko Istrie s 52 000 obyvateli kupodivu není jejím správním centrem (tím je malý vnitrozemský Pazin). Římané jí říkali Pollentia, Italové Pola, Slovinci Pulj. Za největšího rozkvětu v pozdní antice v ní žilo 30 000 lidí! Leží na samé jižní špičce Istrijského poloostrova a od Benátek ji po moři dělí pouhých 180 km.
Pula v objetí antiky Číst více »
Vnitrozemí Istrie Hornatý či plochý, místy poměrně vyprahlý povrch a omezená infrastruktura neskýtají ideální podmínky pro dlouhodobou rekreaci. O to více láká istrijské vnitrozemí ke kratším výletům. Krasové podloží tu namnoze vytvořilo půvabná údolí s jeskyněmi, městečka usazená obvykle v majestátní vyvýšené poloze představují architektonické klenoty a v kostelích se tu setkáme s krásnými freskami. Cestování usnadňuje i
Kvarnerský záliv Východní istrijské pobřeží omývané Kvarnerským zálivem se od západního výrazně liší. Právě tady, v příjemném závětří pohoří Učka, začala před dvěma sty lety severojadranská turistika. Dech beroucí skalnaté scenerie a luxusní hotely byly odměnou za námahu dlouhé cesty. Mohla si ji ovšem dovolit jen společenská smetánka – aristokracie a podnikatelé. Když se v 60.
Kvarnerská riviéra Číst více »
Největší chorvatský přístav a po Záhřebu a Splitu třetí největší město země (107 000 obyvatel) leží při ústí řeky Rječina do Jadranu. Je hlavním centrem na pobřeží Kvarnerského zálivu a branou k jeho ostrovům. V roce 2020 byla Rijeka jmenována evropským městem kultury, což podnítilo zvýšené úsilí o vylepšení její tváře. Od Rijeky na jih
Krk Už dávní Římané mu pro jeho přírodní bohatství (včetně velmi kvalitní vody) říkali Insula aurea. Jméno Curicta odvodili z ilyrského Kurik a řeckého Kurikon. Chorvaté, kteří sem přišli v 7. stol., ho pak zkrátili na Krk, slovo pro neslovanské cizince téměř nevyslovitelné. Dalmáti však ostrov nazývali Vikla, což Byzantinci změnili na Vekla, Italové později
Krk – Zlatý ostrov Číst více »
Reklamní slogany podobných příměrů rády nadužívají, ale u Rabu je to pravda. Po Hvaru vykazuje nejvyšší počet hodin slunečního svitu, 2500 ročně. Nadto je chráněn před větry z moře blízkým ostrovem Pag, pouze ze severu od pevninského Velebitu sem hlavně v zimě fouká studená bora. Tomu odpovídá pusté severní pobřeží ostrova, zatímco jihozápad ležící v závětří doslova hýří zelení.
Rab – slunečný ostrov Číst více »
Istrijská gastronomie Jako v každé chudé zemi, také na Istrii se sedávalo ke stolu s úctou a díkem i za to málo, co se na stole objevilo – všechno pocházelo od boha. Istrijská hospodyňka musela v minulosti ve své „kuchynji” vyjít s tím, co nabízela příroda. Hornaté vnitrozemí zajišťovalo živočišné produkty, pobřeží olivový olej, zeleninu
Istrijská gastronomie Číst více »
Podvozek letadla L 410 se s drcnutím dotýká povrchu travnaté ranveje a za chvíli již letitý kunovický výrobek roluje k malé boudičce na kraji přistávací dráhy. Mara Serena Airport zní hrdý nápis nade dveřmi. Vystupujeme z letadla a vdechujeme překvapivě chladný vzduch. Na rozdíl od horkého a vlhkého pobřeží Indického oceánu je tu v nadmořské výšce kolem 1700 m
Masai Mara – poslední ráj divoké zvěře Číst více »
Tsavo East Pneumatiky speciálně upraveného mikrobusu se marně snaží najít nějakou příjemnou trasu na „roletě“ vytlučené do prašné cesty. Tělo je obolavělé neustálým drncáním a horký vzduch, rozpálený poledním žárem, se tetelí nad krajinou. Všudypřítomný prach proniká otevřenými okny do vozidla a vytváří na nás tenkou rudou vrstvu. Nezdá se, že by v tuto dobu kterýkoliv
Tsavo East – království červených slonů Číst více »
V posledních desetiletích se ostrov Zanzibar stal i u nás oblíbenou dovolenkovou destinací. Bílé pláže s průzračnou teplou vodou lákají návštěvníky především v době, kdy v Evropě panuje zima, a turistický průmysl dnes už tvoří téměř třetinu místního HDP. Po staletí však zde byl zdrojem příjmů námořní obchod a Zanzibar patřil k významným přístavům na hlavních obchodních trasách Indickým oceánem.
Zanzibar – Afrika s vůní hřebíčku Číst více »
Kilimandžáro Hora hor, první nebo druhá asociace, zazní-li slovo Afrika. Vzrušující kontrast sněhu pod rovníkovou oblohou, šestitisícová sopka nad příkopovou propadlinou, esence cestovatelské touhy a snů každičkého dobrodruha. Není mnoho míst, kde lze zažít přírodu východní Afriky během jediného výšlapu. Autenticky poznat spálenou savanu, mlžný tropický prales, panoptikum stromových starčků a lobelek, krok za krokem
Ozvěny Kilimandžára Číst více »
Kopce na horizontu halí opar a tráva jako by se skrčila. Snad se jí z té udusané a na troud vysušené země ani růst nechce… Pomezí národního parku Serengeti a chráněné oblasti Ngorongoro, kterým ujíždíme k západu, je ploché, nanejvýš mírně zvlněné. Napravo v dáli se pohnulo něco tmavého. Jsou to zvířata, velké stádo. Je jich mnoho a
Na slovíčko s Masaji Číst více »
Kráter Ngorongoro je největší neaktivní, intaktní a nezatopená kaldera na světě. Její dno má plochu skoro 270 km2. Představuje největší lákadlo ve stejnojmenné chráněné oblasti o rozloze 8292 km2, která zahrnuje i další menší krátery (Empakaai, Olmoti) či Olduvajskou rokli. Nabízí další možnosti pozorování zvířat i setkání s masajskou kulturou a na západě hraničí s
Natron Jeden z nejpozoruhodnějších kamínků přepestré krajinné mozaiky východní Afriky je zasazen na úplném severu Tanzanie, u hranice s Keňou, asi 80 km severovýchodně od kráteru Ngorongoro. Místo, které nepatří do žádného národního parku ani rezervace, avšak najdeme ho na Ramsarském seznamu mokřadů mezinárodního významu, nabízí spoustu paradoxů a také, když se zadaří, výjimečný pohled na statisíce
Každá architektura má nějaký výrazný prvek. Gotika štíhlé věže, renesance a baroko zaklenuté kopule, secese vynalézavé detaily a moderna neotřelé kombinace materiálů. Architektura východní Afriky byla především účelná. Domy z bloků korálového vápence měly zaručit bezpečnost svým obyvatelům a zaručit snesitelné prostředí pod nemilosrdným rovníkovým sluncem. Pro uměleckou kreativitu tu příliš prostoru nebylo. Jedinou výjimkou
Nejvýraznější prvek svahilské architektury Číst více »
Básník Nedžad Ibrišimović tvrdí, že „v zimě Bosna celou noc stříbrem zvoní“. Spisovatel Andjelko Vuletić zase velebí Hercegovinu, kde „bzučí včela na akátovém a čilimníkovém květu a taje skála pod sluncem a hučí Neretva a šumí Trebišnjica … a naze se modrá nebe“. Nicméně doyen tamní poezie, Hercegovec Mehmedalija „Mak“ Dizdar uvnitř tohoto líbivého kaleidoskopu svými
Od Posáví k Jadranu Číst více »
Sarajevofishal Sarajevo je historicky mladé město, které vzniklo plánovitě výstavbou „na zelené louce“ až v druhé půli 15. stol. Bosenská metropole představuje ukázkovou učebnici osmanské urbanistiky, která se svou koncepcí markantně odlišuje od městských sídel našeho civilizačního okruhu. Sarajevu předcházel strážní hrádek Hodidjed a farnost Vrhbosna s osadou situovanou v místech, kde se řeka Miljacka vysvobodí ze
Rendez-vous mezi Istanbulem a Vídní Číst více »
Královna hercegovských řek Neretva se rodí bez aristokratické okázalosti a na povrch probublává z prachobyčejné studánky pod průsmykem Čemerno u pomezí pohoří Zelengora a Lebršnik. Žádné dechberoucí vývěry zde nečekejme. Ani se přesně neví, který z pramenů je ten pravý. Přístupové stezky k nim znají především lokální znalci a namísto turistů tam spíše potkáme vlky
Boží dar v modravém šatu Číst více »
