Jméno autora: Země světa

Japonské zahrady jsou pozoruhodným fenoménem a je s podivem, že se žádná z nich neobjevila mezi novodobými sedmi divy světa. Jejich základní myšlenka snahy o harmonii člověka s přírodou a jejím koloběhem má prapůvod v Číně, ale Japonci si postupně spoustu zahradních prvků přizpůsobili svému osobitému a jedinečnému pohledu na svět. Zpočátku byly zahrady jen přepychem císařského dvora nebo šlechty,

Tisícileté hlavní město, srdce či perla japonského národa. To je Kjóto, jedno z velkých měst západního Japonska. Kjóto, původním názvem Heian-kjó, bylo založeno na sklonku 8. stol. podle čínských vzorů a zůstalo hlavním městem až do roku 1868. Dnes má Kjóto status zvláštní městské prefektury zahrnující další menší města a vesničky a rozkládá se až

Každé větší i menší japonské město alespoň jednou za rok ožívá festivalem. Přestože jsou festivaly lokální a mohou probíhat kdykoliv během roku, mají napříč Japonskem i mnoho společného. Všechny závisí na nadšení a dobrovolné práci místní komunity, spolků nebo studentů. Školní festivaly navíc často probíhají v období už beztak krátkých letních prázdnin. Mezi tři nejslavnější

Přirozená geografická a po staletí trvající cílená společenská izolace Japonska se nutně odrazila i na národní povaze Japonců. Částečně na ni poukazovali již křesťanští misionáři, kteří se od druhé poloviny 16. stol. snažili systematicky šířit křesťanskou víru v tomto Bohem zapomenutém kraji světa, ale do centra pozornosti se dostala až v polovině 19. stol., kdy

Polovinu letošního roku bude světová pozornost upřena na Ósaku. Od 13. dubna do 13. října se tam bude konat Expo 2025, světová výstava, od níž se očekává, že do města přivede asi 28 milionů návštěvníků. Pro Ósaku nepůjde o novou zkušenost – světovou výstavu hostila ósacká prefektura v městě Suita, plynule navazujícím na severu na vlastní

Středověké feudální hrady patří k oblíbeným turistickým cílům v mnoha evropských zemích a podobně také návštěvníci Japonska rádi obdivují tamější samurajské hrady (v japonštině širo nebo džó). Jsou to vesměs bývalá sídla významných samurajských rodů, a přestože mají s evropskými hrady ledacos společného, v mnoha směrech se od nich výrazně liší. To je přirozeně dáno faktem, že dějiny Japonska

Ostrov Icukušima (známý také pod názvem Mijadžima) najdete v severozápadní části Hirošimského zálivu, na západě „Vnitřního moře“ Setonaikai. Dojedete k němu z Hirošimy snadno lodí. Jak napovídá sám název (dávné sloveso „icuku“ znamená „očištěný předstoupit před božstvo“, „šima“ pak „ostrov“), Icukušima je ostrovem, který pro mnoho lidí od pradávna díky své podmanivosti představuje posvátné místo naplněné uctíváním přírody a

Jméno Nara má hned tři významy. Jmenuje se tak prefektura v centrální části ostrova Honšú, jedna z osmi japonských prefektur, které nemají přístup k moři. Zároveň je Nara také hlavním a největším městem této prefektury asi s 367 000 obyvateli. A konečně se jménem Nara také označuje historické období mezi lety 710–794, kdy byla Nara hlavním městem Japonska.

Kimono je jedním z prvků, které symbolizují Japonsko. V překladu toto slovo znamená „oděv“. Až do konce 19. stol. šlo o souhrnné označení pro japonský šat vůbec. Kimono není lidový kroj. Bylo běžnou součástí života Japonců po řadu století, mnoho Japonek jej běžně nosilo ještě v 70. letech 20. století, než jej zcela převálcovala konfekce z Evropy a Ameriky.

Kamakura je jedním z nejznámějších měst současného Japonska a zároveň také jedním z nejoblíbenějších turistických cílů návštěvníků z celého světa. Její historie je delší než osm set let a během této doby prošla několika zcela odlišnými obdobími. Dobu největší slávy Kamakura zažila hned na samém počátku svých dějin, kdy se za éry Kamakura stala v letech 1192–1333 sídlem první