Jméno autora: Země světa

Sarajevofishal Sarajevo je historicky mladé město, které vzniklo plánovitě výstavbou „na zelené louce“ až v druhé půli 15. stol. Bosenská metropole představuje ukázkovou učebnici osmanské urbanistiky, která se svou koncepcí markantně odlišuje od městských sídel našeho civilizačního okruhu. Sarajevu předcházel strážní hrádek Hodidjed a farnost Vrhbosna s osadou situovanou v místech, kde se řeka Miljacka vysvobodí ze

stećci Do světové kulturní pokladnice přispěla Bosna a Hercegovina unikátními vápencovými náhrobky, které se bělají u frekventovaných silnic i v nehostinných horách. Tam se větry ošlehané nekropole z dálky podobají zkamenělým stádům ovcí. Tyto mysteriózní náhrobky se nazývají „stećci“. Kořen slova stećak (množné číslo stećci) je praslovanského původu a vychází z výrazu „státi“. Nikde jinde na světě

Ramské jezero V minulém století divoké řeky Bosny a Hercegoviny zkrotily kaskády údolních nádrží. Mnohokrát přehrady znamenají kontroverzní díla, která působí rušivě. Po napuštění Ramského jezera se nicméně dostavil přesně opačný efekt, jelikož harmonicky zapadlo do okolní krajiny a dokonale se s ní sžilo.  Posměváčci o Hercegovině tvrdí, že tam není nic jiného než kámen a horko.

Banja Luka Kalná líná Sáva vymezuje geografické rozhraní mezi střední Evropou a Balkánem. Krajina na obou březích je ale stejná. I z bosenské strany obklopuje Sávu úrodná rovina. Tudy do Bosny napochodovala okupační vojska Rakousko-Uherska, po stejné cestě, která pak spojí svoji trasu s řekou Vrbas, se šinula k moři embéčka těch šťastných Čechoslováků, co obdrželi devizový příslib.

Na dosah Dalmácie, takřka za humny hraničního přechodu u Metkoviće, se nezbedná říčka Krupa rozevře do labyrintu jezer, rákosin i kanálů Přírodního parku Hutovo blato. Ten voní bahnem, vodou a dálkami exotických krajů z opačné strany glóbusu. V pravé poledne tady nemilosrdně praží slunce, z rákosin sálá vlhkost, vzduchem krouží hladoví ovádi a srovnání s tropy Amazonie se

Jajce je ideální místo pro intenzívní prožití dvou vydařených dnů. Z našeho pohledu se jedná o klasické maloměsto sotva okresního formátu, kde trvale žije něco málo přes 7000 obyvatel, které však svým kouzlem uhranulo cestovatele ve všech epochách svých dějin. Jajce je pevným zámkem na dveřích srdce Bosny. Kdo ho v minulosti odemknul, vypáčil nebo rozlomil, ten si

Když se řekne „metropole Bosny“, každého hned napadne Sarajevo. To je sice správně, ale s výjimkou jednoho a půl století, kdy štafetu hlavního města převzal Travnik. V oné době spravovalo ze zdejšího hradu sultánem svěřené území více či méně úspěšně magických 77 vezírů. Úvodní předehru si Travnik nanečisto vyzkoušel ve středověku, neboť vladaři Bosny si tady vystavěli

Buna Méně někdy znamená více. Pravdivost tohoto rčení ukázkově potvrzuje řeka Buna. Její délka 9 km nás vede k tomu, abychom si ji zařadili mezi bezvýznamné outsidery. Shovívavý úsměv tu ale rozhodně není na místě, neboť krátkou pozemskou pouť Buny ohraničuje fenomenální zrození a spektakulární zánik. Buna vyvěrá jihovýchodně od Mostaru na konci protáhlé obce Blagaj,

Do reliéfu Dinárských hor výrazně zasahují uzavřené slepé doliny. Ty rozšířily slovníky geologie o pojem „polje“, který v jihoslovanských jazycích zcela nepřekvapivě znamená pole a přesně vystihuje závěrečnou fázi přírodních procesů, kdy povrch dolin přikryla úrodná půda odplavená vydatnými dešti z okolních kopců. Popovo polje v jihovýchodní Hercegovině je natolik výjimečné, že se z líbivé tranzitní kulisy vedle