Jméno autora: Země světa

Nejúrodnější a turisticky nejvytíženější je západní pobřeží Istrie, malebně členité a méně skalnaté než to východní. Často ho pokrývají stinné piniové a dubové lesíky, které pak směrem do vnitrozemí střídají olivovníkové háje a vinice. Zdejší architektura připomíná italskou a nezapře, že oblast po sedm století patřila do hájemství Benátské republiky. Historická část městeček s dominantním kostelem leží […]

Pula Největší kulturní a hospodářské středisko Istrie s 52 000 obyvateli kupodivu není jejím správním centrem (tím je malý vnitrozemský Pazin). Římané jí říkali Pollentia, Italové Pola, Slovinci Pulj. Za největšího rozkvětu v pozdní antice v ní žilo 30 000 lidí! Leží na samé jižní špičce Istrijského poloostrova a od Benátek ji po moři dělí pouhých 180 km.

Kvarnerský záliv Východní istrijské pobřeží omývané Kvarnerským zálivem se od západního výrazně liší. Právě tady, v příjemném závětří pohoří Učka, začala před dvěma sty lety severojadranská turistika. Dech beroucí skalnaté scenerie a luxusní hotely byly odměnou za námahu dlouhé cesty. Mohla si ji ovšem dovolit jen společenská smetánka – aristokracie a podnikatelé. Když se v 60.

Největší chorvatský přístav a po Záhřebu a Splitu třetí největší město země (107 000 obyvatel) leží při ústí řeky Rječina do Jadranu. Je hlavním centrem na pobřeží Kvarnerského zálivu a branou k jeho ostrovům. V roce 2020 byla Rijeka jmenována evropským městem kultury, což podnítilo zvýšené úsilí o vylepšení její tváře. Od Rijeky na jih

Reklamní slogany podobných příměrů rády nadužívají, ale u Rabu je to pravda. Po Hvaru vykazuje nejvyšší počet hodin slunečního svitu, 2500 ročně. Nadto je chráněn před větry z moře blízkým ostrovem Pag, pouze ze severu od pevninského Velebitu sem hlavně v zimě fouká studená bora. Tomu odpovídá pusté severní pobřeží ostrova, zatímco jihozápad ležící v závětří doslova hýří zelení.

Istrijská gastronomie Jako v každé chudé zemi, také na Istrii se sedávalo ke stolu s úctou a díkem i za to málo, co se na stole objevilo – všechno pocházelo od boha. Istrijská hospodyňka musela v minulosti ve své „kuchynji” vyjít s tím, co nabízela příroda. Hornaté vnitrozemí zajišťovalo živočišné produkty, pobřeží olivový olej, zeleninu