Wild Atlantic Way (WAW) neboli „Divoká atlantská cesta“ je přibližně s 2600 km jednou z nejdelších značených pobřežních tras na světě. Modré tabule s bílými vlnami vedou turisty z výchozího severního místa, vesnice Muff u ústí řeky Foyle na poloostrově Inishowen, až do přístavního městečka Kinsale na jižním cípu hrabství Cork. Trasa otevřená v roce 2014 se stala […]
Wild Atlantic Way – krása, kam se podíváš Read More »
Filmové lokace v Irsku Irská krajina si díky své rozmantosti, historickým památkám a divoké přírodě získala srdce nejen mnoha turistů, ale i filmových režisérů, a stala se tak místem natáčení četných dobrodružných seriálů, fantasy příběhů či velkolepých historických dramat. Pro české publikum je jistě nejznámější nezávislý irský film Johna Carneyho Once z roku 2007 v hlavních rolích
Irsko v hledáčku kamery Read More »
Connemara je region na západním pobřeží Irska proslulý divokou přírodou s majestátními horami, jiskřivými jezery, rozsáhlými rašeliništi a písečnými zátokami, jež vytvářejí jedinečné, mnohdy až mystické scenerie. Zároveň je to kraj tradic a folkloru, kde lidé „žijí podle rytmu deště a slunce, za zvuku koňských kopyt,“ jak se zpívá ve slavné francouzské písni Les Lacs
Connemara – klenot západního Irska Read More »
Wicklow Mountains, nejrozlehlejší souvislá oblast vysočiny v Irsku, leží jižně od Dublinu a začíná tak blízko hlavního města, až jim Dubliňané s oblibou přezdívají Dublinské hory. V jejich centrální části se rozkládá stejnojmenný národní park, vyhlášený v roce 1991 na ploše téměř 230 km2. Pohoří Wicklow vzniklo při kaledonském vrásnění asi před 420 miliony let. Tvoří ho především žula
Krásy Wicklow Mountains Read More »
Irské hrady Irsko je země opředená mýty a legendami, příběhy o nadpřirozených bytostech, záhadných zmizeních a krvavých bitvách, které zanechaly svoji stopu na četných hradech a zříceninách stojících často na odlehlých nebo dramatických místech. V celé zemi jich lze napočítat více než 30 000 a jejich pohnutá i temná minulost z nich vytváří ideální místa
Pod písmeny GAA se skrývá název Gaelic Athletic Association, Galský sportovní svaz. Byl založen roku 1884, v období irského národního obrození, a jeho historický a kulturní význam bychom bez této souvislosti chápali jen obtížně. Důležitý celospolečenský rozměr, který si v poněkud ztenčené míře zachoval dodnes, vtiskli svazu již jeho zakladatelé. Zatímco Maurice Davin, původem farmář, na
Sport ve službách národního obrození Read More »
Irští Vikingové Život v raném středověku rozhodně nebyl procházkou růžovým sadem. Když franský král a římský císař Karel Veliký obchodně, politicky a kulturně odřízl pohanskou Skandinávii od své říše, ovládla severské země nejistota a nestabilita. Skandinávcům nastaly velice krušné časy, což byl jistě i jeden z důvodů, proč se rozhodli sáhnout k zdánlivě jednoduchému řešení – zákeřně se
Po stopách Vikingů Read More »
Jako člověk veskrze městský jsem se jednoho jara ocitla v irském vnitrozemí asi 70 km severozápadně od Dublinu, v malé vesničce jménem Mullagh ležící v hrabství Cavan, těsně u hranic s hrabstvím Meath, pevně rozhodnutá se zde usadit a všemožně se zapojit do života místní komunity. Pro mého muže, který ve vesnici pracoval, to podle všeho nebylo
Život v irském vnitrozemí Read More »
Irové I když keltský původ Čechů prošel mnoha teoriemi a dodnes není zcela jasné, do jaké míry vlastně Keltové české obyvatele ovlivnili, je zcela nepopiratelné, že Češi mají s keltskými Iry společného víc než s mnohými Slovany. Uvažme už jen společnou lásku k pivu, literatuře nebo hudbě. Irové jsou sice v konzumaci piva až za Českou republikou, přesto jsou
Co mají společného Češi a Irové Read More »
Jestli je možné říci o nějakém místě v Irsku, že se stejně nesmazatelným písmem zapsalo do národní historie i mytologie, pak je to právě Tara. Svou stopu zde otiskli nejen dávní keltští králové, pohanská bohyně Meadhbh či sv. Patrik, ale také protibritští vzbouřenci, kteří na samém konci 18. stol. utrpěli na Taře drtivou porážku, a dokonce
Tara – pozůstatky dávné slávy Read More »
Irské pivo a whiskey Irsko proslulo několika legendárními nápoji, které si dobyly svět svojí originalitou a typickým irským charakterem, v němž se prolíná bohatá tradice s jistým požitkářským přístupem k pití alkoholu za doprovodu hudby a různých příběhů. Tyto nápoje se postupem času staly symbolem Irska, jeho pohostinnosti a radosti z příjemné společnosti, pro kterou
Japonsko – země ležící na samé výspě euroasijského kontinentu (samozřejmě viděno z naší, evropské perspektivy) – bylo odpradávna opředeno aurou tajemna. Už benátský kupec Marco Polo, který sice Japonsko nikdy nenavštívil, nicméně doslechl se o něm při svém pobytu v Číně, ho čtenářům svého Milionu popsal jako bájnou říši plnou zlata, kterou si lze jen stěží představit,
Země s aurou tajemna Read More »
Spící sopka Fudži (milovníky Japonska též někdy nesprávně nazývaná Fudžijama) je se svou nadmořskou výškou 3776 m a charakteristickou siluetou nepochybně nejznámějším symbolem Japonska. Leží na rozhraní prefektur Šizuoka a Jamanaši a v posledních letech se stala turistickou atrakcí, na kterou se – zejména v letních měsících – stojí fronty. Fudži je oficiálně přístupná od 1. července
Hora Fudži – nejznámější symbol Japonska Read More »
Japonské zahrady jsou pozoruhodným fenoménem a je s podivem, že se žádná z nich neobjevila mezi novodobými sedmi divy světa. Jejich základní myšlenka snahy o harmonii člověka s přírodou a jejím koloběhem má prapůvod v Číně, ale Japonci si postupně spoustu zahradních prvků přizpůsobili svému osobitému a jedinečnému pohledu na svět. Zpočátku byly zahrady jen přepychem císařského dvora nebo šlechty,
Tisícileté hlavní město, srdce či perla japonského národa. To je Kjóto, jedno z velkých měst západního Japonska. Kjóto, původním názvem Heian-kjó, bylo založeno na sklonku 8. stol. podle čínských vzorů a zůstalo hlavním městem až do roku 1868. Dnes má Kjóto status zvláštní městské prefektury zahrnující další menší města a vesničky a rozkládá se až
Každé větší i menší japonské město alespoň jednou za rok ožívá festivalem. Přestože jsou festivaly lokální a mohou probíhat kdykoliv během roku, mají napříč Japonskem i mnoho společného. Všechny závisí na nadšení a dobrovolné práci místní komunity, spolků nebo studentů. Školní festivaly navíc často probíhají v období už beztak krátkých letních prázdnin. Mezi tři nejslavnější
Japonské letní festivaly Read More »
Přirozená geografická a po staletí trvající cílená společenská izolace Japonska se nutně odrazila i na národní povaze Japonců. Částečně na ni poukazovali již křesťanští misionáři, kteří se od druhé poloviny 16. stol. snažili systematicky šířit křesťanskou víru v tomto Bohem zapomenutém kraji světa, ale do centra pozornosti se dostala až v polovině 19. stol., kdy
Jací jsou Japonci? Read More »
Polovinu letošního roku bude světová pozornost upřena na Ósaku. Od 13. dubna do 13. října se tam bude konat Expo 2025, světová výstava, od níž se očekává, že do města přivede asi 28 milionů návštěvníků. Pro Ósaku nepůjde o novou zkušenost – světovou výstavu hostila ósacká prefektura v městě Suita, plynule navazujícím na severu na vlastní
Ósaka – nejen světové výstavy Read More »
Středověké feudální hrady patří k oblíbeným turistickým cílům v mnoha evropských zemích a podobně také návštěvníci Japonska rádi obdivují tamější samurajské hrady (v japonštině širo nebo džó). Jsou to vesměs bývalá sídla významných samurajských rodů, a přestože mají s evropskými hrady ledacos společného, v mnoha směrech se od nich výrazně liší. To je přirozeně dáno faktem, že dějiny Japonska
Ostrov Icukušima (známý také pod názvem Mijadžima) najdete v severozápadní části Hirošimského zálivu, na západě „Vnitřního moře“ Setonaikai. Dojedete k němu z Hirošimy snadno lodí. Jak napovídá sám název (dávné sloveso „icuku“ znamená „očištěný předstoupit před božstvo“, „šima“ pak „ostrov“), Icukušima je ostrovem, který pro mnoho lidí od pradávna díky své podmanivosti představuje posvátné místo naplněné uctíváním přírody a
Icukušima – podmanivá krása Read More »
