Až na konec světa

Ti nejstatečnější pěšky, ostatní většinou autobusem. I když už mají v batohu pečlivě uschovaný oficiální doklad potvrzující absolvování svatojakubské pouti, ačkoliv už absolvovali slavnostní závěrečnou mši v katedrále, ke štěstí jako by jim stále ještě něco chybělo. Snad každý, kdo má toulavou krev, sní o tom, že jednou dojde na samotný konec světa. A ze Santiaga to tam má už jenom kousek…
Je to zvláštní pocit. Zatímco několik předchozích týdnů jste neochvějně den co den od rána do večera kráčeli směrem k Santiagu, nyní ho necháváte za zády a míříte směrem od něj. Čeká vás necelá stovka kilometrů, takže za tři, nejpozději čtyři dny jste tam – na konci světa. Trasa je stále dobře značená patníky s již důvěrně známými mušlemi hřebenatkami, možností k přenocování je zde sice méně, ale i tady se najdou pěkné moderní albergues.

Pobřeží smrti

Ať už do cíle dorazíte za slunečného počasí, nebo – což je v tomto divokém kraji pravděpodobnější – za větru a deště, nebudete litovat. Samotné městečko Finisterre s několika málo úzkými, křivolakými uličkami, pobřežními restauracemi s vyhlídkou na moře a kostelem Nosa Señora das Areas z konce 12. stol. je příjemné přímořské letovisko s malým přístavem, nábřežní promenádou a množstvím restaurací nabízejících plody moře. Jsou tu i písečné pláže, ačkoli voda Atlantiku je na koupání dost studená. Můžete se však kochat jejich krásou, kterou ještě neponičila masová turistika, nebo se třeba věnovat sbírání pověstných svatojakubských lastur hřebenatek – třeba na pláži Praia Langosteira…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 3/2019

Shopping Cart