Čeští pivaři se usilovně snaží, aby nikdo naši zemi nesesadil z prvního místa ve spotřebě piva na osobu a rok. Belgie za námi zaostává o více než šedesát litrů, už dávno nás však předhonila v něčem zajímavějším – v rozmanitosti chutí i způsobů přípravy piv.

Ti z našich milovníků zlatého moku, kteří jsou zvyklí, že si při návštěvě pivnice vystačí s objednávkou ve stylu „jeden světlý ležák, prosím“, by ve flanderské hospodě pochodili jen stěží. Číšník by byl jejich objednávkou nejen pohoršený, ale pravděpodobně také pořádně zmatený. Většina z místních pivnic má totiž v nabídce hned několik desítek druhů piv a pivní lístek těch vyhlášenějších může mít snadno i více než sto položek. V zemi, kde se vaří 600–700 různých druhů piv, není příliš těžké tak širokého sortimentu dosáhnout. Pivo plzeňského typu, na které jsme zvyklí u nás, přitom tvoří naprostou menšinu celé rozmanitosti.

Belgické pivní speciály se vyrábějí na rozdíl od našich ležáků převážně metodou svrchního kvašení. Kvasinky vytvářejí v nápoji alkohol při pokojové teplotě asi 22 °C a během kvašení plavou na hladině budoucího piva. Při výrobě ležáku plzeňského typu panuje teplota kolem 10 °C a kvasinky pozvolna klesají ke dnu kádě. Proto tomuto postupu říkáme kvašení spodní.

Aby se člověk v nepřeberné nabídce belgických piv vyznal, musí si osvojit minimálně osm základních pivařských pojmů. Pivo Blond bude našemu pivaři patrně nejbližší. Je to nápoj z jediného, většinou ječného sladu světlé barvy. Kromě chmelu se však do něj přidávají i různé bylinné přísady. Přízviskem Red či Amber se honosí polotmavé pivo s přídavkem praženého sladu. Tmavé pivo Bruin v sobě skrývá velké množství praženého sladu a málo chmele, který nahrazují bylinné přísady. Pivo typu Dubbel se vaří ze dvou druhů sladu nebo z dvojnásobného množství ječného sladu než pivo Blond. Piva s přízviskem Tripel obsahují tři typy sladu nebo také prošly trojím kvašením, díky němuž mívají obsah alkoholu i nad 10 %. Zvláštní piva Quardupel jsou z více druhů sladů a procházejí čtyřnásobným kvašením.

Aby toho nebylo málo, můžete narazit i na piva klášterní či trapistická. Ta první se sice vaří podle starých klášterních receptur, ale nikoli v klášterech. Sládci rodinných pivovarů většinou oprášili prastaré receptury ve svý…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Flandry