Nahlédněme-li však do historie Bergenu a Norského království, brzy pochopíme, že si honosné označení toto kulturní město Evropy roku 2000 a dnes druhé největší město země zaslouží. Bohatá historie Bergenu je samozřejmě díky jeho specifickému postavení nedílně spjata s historií a osudy Norského království, a to doslova v dobrém i zlém. Ne vždy byly zájmy mohutného obchodního uskupení hanzovních měst, a tedy i Bergenu, přesahujícího svým vlivem oblast Baltského moře, shodné se zájmy království, ale i to patří k historickému vývoji.
V klidné zátoce členitého pobřeží mezi ústími dvou největších norských fjordů Sognefjordu a Hardangerfjordu, chráněné hradbou ostrovů, založil v 2. pol. 11. století norský král Olav Kyrre přístav a město. Bergen vždy přitahoval lidi ze všech koutů světa. Jedni přicházeli a odcházeli, druzí přišli a zvolili si ho za svůj nový domov. Právě díky přístavu – na němž stál obchod, námořní doprava, stavba lodí, ale především kontakt se světem – se Bergen rychle rozrostl a na 700 let se stal největším městem evropského severu. Král Hakon IV. Hakonsson v 1. polovině 13. století silně upevňoval království, navazoval kontakty s evropskými panovníky a po vybudování královské rezidence určil Bergen hlavním městem. Založením první faktorie hanzy roku 1236 byly položeny základy Bergenu jako významného obchodního centra a nejbohatšího města země. Dováželo se obilí, sůl, pivo, ven směřovaly především sušené ryby, kožešiny…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 3/2004

Další informace o Norsku naleznet zde: http://www.sopka.cz