Borovany a jejich okolí

Příjemné jihočeské městečko nezapře, že bylo po staletí zemědělskou obcí, protože i kolem dnešního náměstí, které má podobu parku, stojí četné selské usedlosti postavené v duchu venkovského baroka. V jednom z těchto domů dnes sídlí i radnice.

Borovany zaujaly pozici na jižním okraji Českobudějovické pánve, ale už za humny se krajina začíná vlnit podhůřím a jižní obzor uzavírá panorama nedalekých Novohradských hor.

Slovanské osídlení Borovanska začalo patrně už před rokem 600, kdy za pověstného stěhování národů dorazila do tohoto kraje jedna větev kmene Dúdlebů, kteří snad pocházeli z jihoruských stepí. Usadili se i v okolí Borovan, což dokazuje mohylové slovanské pohřebiště na nedalekém Vápenickém kopci.

Za prvních Přemyslovců bylo město Doudleby, ležící asi 11 km západně od Borovan, kulturním a administrativním centrem doudlebského kraje, k němuž patřila i vesnice Borovany. Poprvé je písemně zmiňována roku 1186. Doudlebové po dlouhá staletí rozlišovali mezi „cizími“ Čecháky a „našinci“ Doudleby, ale nakonec je český živel přece jen pohltil a jejich svébytnost se zachovala pouze ve folklóru – v lidových písničkách a tancích, v krojích, obyčejích a pověstech i v doudlebském nářečí s některými osobitými výrazy.

Tato poměrně bohatá zemědělská obec byla od 13. stol. v majetku jihočeských vladařů – Vítkovců. Prvními majiteli byli pánové z Landštejna, za nichž byla vesnice roku 1339 povýšena na poddanské město.

Od poloviny 14. stol. existovalo v okolí Borovan několik dalších samostatných usedlostí, k nimž patřil i nedaleký Trocnov, původně Trucnov (od trucen = darmojed). Osadu tvořily jen dva dvorce, z našeho pohledu vlastně dvě chalupy. Jedna patřila Řehoři Žižkovi a druhá Mikšovi, který byl zřejmě s rodinou Žižkových spřízněný. Syn Jan se narodil patrně roku 1360, podle pověsti pod dubem, jen pár set metrů vzdáleným od otcova dvorce. Dub nechal jeden z borovanských proboštů kolem roku 1700 pokácet, ale od roku 1908 stojí na jeho místě žulový památník. Tady, v Trucnově, prožil Jan Žižka své dětství i mládí, kdy jako nebezpečný lapka terorizoval celý kraj. Nakonec proslul jako geniální vojevůdce. Obě trocnovské zemědělské usedlosti vzdorovaly času až do 17. stol. Pak, kolem roku 1679, byl patrně z jejich trosek postaven poplužní dvůr, který patřil borovanskému klášteru. Dnes je v tomto areálu Památník Jana Žižky, kde jsou uloženy předměty z obou původ…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Novohradské hory