Brandenburg an der Havel neboli Branibor na Havole má svou řeku v názvu a nejen to, navrch se mu ještě říká „město na řece“. Havola, ať už v podobě hlavního toku či několika kanálů, je tu opravdu všudypřítomná a obtéká všechny tři historické části města – Altstadt, Neustadt a Dominsel.
Další označení, které Brandenburgu právem patří, je „kolébka braniborské marky“. Jeho jméno je písemně poprvé zmiňováno roku 948 jako Brendanburg v zakládací listině zdejšího biskupství. O 20 let dříve dobyl Jindřich I. Ptáčník, vévoda saský a král východofranský, hradiště slovanských (a pohanských) Havolanů neboli Stodorů, které se rozkládalo na dnešním Dómském ostrově (Dominsel). Připomeňme si, že právě v té době byla historie Havolanů propojena s naší. Blízkou příbuznou knížete Tugumíra, kterého Jindřich I. porazil, byla kněžna Drahomíra, manželka knížete Vratislava a matka sv. Václava a Boleslava, jež také osnovala vraždu své tchyně, sv. Ludmily.
Při prohlídce Brandenburgu je ideální zkombinovat dva způsoby. Zhruba dvouhodinová plavba vyhlídkovou lodí představí mnohá zákoutí, k nimž by se jinak návštěvník města těžko dostával, jako třeba ostrůvek místními nazývaný Acapulco, ale také malebné zahradní domky u Havoly i někdejší mlýny přestavěné na byty a sousední Mlýnskou věž, jednu z několika středověkých obranných věží, které zůstaly zachovány dodnes. Při pěší procházce si pak člověk důkladně prohlédne všechny hlavní stavební památky a místa, kam z vody vidět není.
Altstadt (Staré Město) na pravém i Neustadt (Nové Město) na levém břehu Havoly mají středověký původ, ale z jejich názvů je zřetelné, která část je starší. A protože tamní kostel sv. Gotthardta je dokonce starší než dóm, můžeme začít chronologicky v Altstadtu. Zmíněný kostel nechal postavit roku 1140 v tehdejší osadě Parduin pro premonstrátské kanovníky poslední slovanský vládce v této oblasti, kníže Pribislaw-Heinrich, poté, co přestoupil na křesťanství. Z této stavby se dochoval pouze románský portál, za nímž dnes stojí gotické halové trojlodí z druhé poloviny 15. stol. Ze stejné doby pochází nedaleká cihlová radnice na náměstí Altstädtischer Markt. Díky své věži na první pohled připomíná také kostel, ale postava před hlavním průčelím dává jasně najevo, že jsme v materiálním centru města. Více než 5 m vysoká kamenná socha muže se zdviženým mečem v pravici je Roland – symbol svobodného města s tržním právem, který se v tomto smyslu hojně používal především v severo- a východoněmeckých městech. Připomínkou původních obyvatel oblasti je Slovanská ves dole u řeky. Modelová vesnice ukazuje, jak žilo slovanské obyvatelstvo zhruba před 1000 let. Najdeme tu dům náčelníka, kousek hliněného valu chránícího ves, bylinnou zahrádku i dřevěnou sochu boha Triglava. Několikrát za rok se tu konají akce spojené s ukázkami řemesel, vystoupeními skupin historického šermu ap…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Braniborsko