Burgundské víno
Burgundská vinařská oblast patří k nejstarším a nejznámějším na světě, zároveň je však velmi složitá. Vinice se rozkládají na ploše necelých 29 000 ha, v pásu dlouhém zhruba 230 km, který sahá od Auxerre na severu po Mâcon na jihu. Ročně se v Burgundsku vyrobí kolem 180 milionů lahví vína.
Oblast se dělí do šesti částí. Nejsevernější z nich je Chablis, poněkud izolovaná od ostatních, známá svým zvláštním podložím, tvořeným jílem a silnou vrstvou vápence s množstvím fosilních schránek měkkýšů, který vznikl ve svrchní juře asi před 150 miliony let. Pěstuje se zde výlučně bílá odrůda Chardonnay, vína se dělí do čtyř apelací (AOC) – od nejnižší k nejvyšší Petit Chablis, Chablis, Chablis Premier Cru a Chablis Grand Cru. Jde o velmi suchá vína s typickým zelenkavým jiskřením a minerální chutí.
Zhruba ve stejné zeměpisné šířce, ale o 65 km východněji leží malé území Châtillonnais, téměř výhradně zasvěcené šumivým vínům Crémant de Bourgogne. Hlavními odrůdami jsou Chardonnay a Pinot noir, dále se tu pěstují Gamay a Aligoté. Hlavním centrem oblasti je pečlivě udržované městečko Châtillon-sur-Seine.
Od Dijonu na jih se táhne Côte de Nuits, jehož největší pýchou je Pinot noir, který tu dává silná a robustní vína. K velkým jménům v kategorii Grand Cru patří Chambertin, Musigny a Clos de Vougeot. Bílé odrůdy se pěstují v daleko menším množství, převládá Chardonnay doplněné místy odrůdou Aligoté. Dále k jihu navazuje Côte de Beaune, kde červené odrůdy dominují jen v jednodušších polohách, převládající odrůdou je bílé Chardonnay, jež tu dává velká silná vína s dlouhou perzistencí jako Montrachet, Meursault nebo Corton Charlemagne.
Trochu ve stínu těchto dvou stojí následující, západně od Chalonu-sur-Saône ležící Côte Chalonnais. Pěstují se tu bílé i modré odrůdy, převládají Chardonnay a Pinot noir doplněné bílou Aligoté a modrou Gamay. V nejjižnější části Mâconnais převládá Chardonnay, které se pěstuje asi na 80 % plochy a dává tu vína s ovocným charakterem a bohatým buketem. Nejznámější z nich je apelace Pouilly-Fuissé. Pozor ale, abyste toto jemné a komplexní víno s ořechově máslovým aromatem nezaměnili se známějším Sauvignonem Pouilly Fumé od východní Loiry. Bílému Chardonnay v této oblasti sekunduje především modrá odrůda Gamay. Ta již předznamenává, že jižně od Mâconu navazuje na Mâconnais proslulá oblast Beaujolais, která se táhne až skoro k Lyonu. Z vinařského hlediska patří k Burgundsku, ale historicky až na nejsevernější kousek nikdy jeho součástí nebyla a i dnes náleží již do sousedního regionu Auvergne-Rhône-Alpes (do konce roku 2015 šlo o region Rhône-Alpes, kterému bylo v minulosti věnováno samostatné číslo – ZS 2/2008).
Na počátku byli mnichové
Vinnou révu přinesli do Burgundska Řekové a Římané. Ve středověku se věnovaly jejímu pěstování kláštery. Od 10. stol. se stal centrem burgundského vinařství benediktinský klášter v Cluny. Díky darům zbožných laiků a vévodů vlastnil brzy velké množství nejlepších vinic, které jsou dnes známy jako místa Grand Cru. Na rozkvětu vinařství v Burgundsku ale měl zásluhu především cisterciácký řád, který klášterní vinařskou kulturu systematicky podporoval. Mniši sázeli révu, zlepšovali řez i metody pěstování a byli také průkopníky ve výrobě vína. A hlavně všechno hezky zapisovali. Jejich původní snahou bylo vyrobit dobré mešní víno. První cisterciácké opatství Citeaux leží východně od obce Nuits-Saint-Georges. Toto místo neumožňovalo pěstovat odrůdy vhodné na mešní víno. Dále od kláštera však mniši objevili slunné svahy v údolí řeky Vouge a založili tam vinici Clos de Vougeot. Malá kaple a další drobné stavby na vinici byly v roce 1551 nahrazeny elegantním zámkem Château du Clos de Vougeot, do jehož sklepů se vešly dva tisíce sudů. Jeden spisovatel popsal zámek svého času jako „kus nebe na zemi“…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Burgundsko/Franche-Comté