Ať žije Pepa! Ne, to není pokřik z nějaké rodinné oslavy, ale hold první španělské ústavě, jejíž dvousté výročí se slaví právě letos. byla vyhlášena v Cádizu 19. března 1812, přesně na svátek Josefa, v jediném městě, které Napoleon marně dobýval. Po návratu absolutistického režimu jen pouhá zmínka o ústavě zaváněla nepříjemnostmi, a tak ji stoupenci demokracie pojmenovali La Pepa. Zašifrovali ji tak do ženské podoby španělského osobního jména Pepé, protože la Constitución je rodu ženského. Jak jednoduché!
Marně se Francouzi snažili vytrvalým ostřelováním z kanonů svých lodí dobýt Cádiz. A ani ve chvíli nejkrutějšího obléhání se nepřestávaly ve městě scházet kortézy, tedy parlament, jehož poslanci denně diskutovali o budoucí podobě španělského státu. Sem do nedobytného Cádizu se totiž parlament musel uchýlit před Napoleonem. V cádizském kostele San Felipe Neri se začala rýsovat budoucí podoba státu. Diskutovalo o ní 56 právníků, 30 vojáků, 14 šlechticů, 15 profesorů, 8 obchodníků, 49 státních úředníků a 90 církevních hodnostářů. Tým vskutku nemalý a je až s podivem, že byli schopni se dohodnout na konečném textu ústavy. Nešlo sice o první ústavu v historii, předešla ji ústava americká i francouzská, které však nebyly zdaleka tak odvážné jako ta španělská. Snad právě proto byla hned zrušena. i když ústava připouštěla krále jako hlavu státu, oklešťovala značně jeho pravomoci a monarchii jako takovou podrobovala kontrole. Připouštěla totiž, že svrchovaná moc ve státě patří lidu, a stanovila dělení mocí tak, jak je známe dnes – moc zákonodárná, výkonná a soudní, a to s velmi striktním oddělením, aby se vzájemně neovlivňovaly. Nová ústava připouštěla vládu politických stran zvolených ve všeobecných volbách. Velkým počinem bylo i definitivní skoncování s inkvizicí, neboť ústava zakazovala tělesné tresty a svévolné uplatňování moci. Ústava nicméně uzákonila katolickou víru jako jedinou možnou a zakázala církve ostatní, a to i přesto, že povolovala svobodu tisku. Předpokládala jednokomorový parlament, aby král nemohl ustanovit druhou komoru z jemu věrných a oddaných šlechticů. V okamžiku, kdy se připravovala ústava, ovládalo Španělsko velkou část zemí v Latinské Americe a cádizská carta magna udělovala španělskou národnost a občanská práva i poddaným z jihoamerických kolonií. Důvod byl nasnadě. Přivedlo by to velkou masu voličů.
Dvousté výročí La Pepy se slaví stejně okázale jako pětisté výročí objevení Ameriky. Poprvé byla cádizská ústava vyzvednuta z archivu španělské poslanecké sněmovny a pod přísným bezpečnostním dohledem převezena, aby mohla být vystavena v paláci Pinillos v Cádizu. Poprvé byla také vyčíslena její hodnota formou pojištění na částku 200 000 eur. Cádiz si…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Andalusie