Tak jako jsou u nás poslové jara vlaštovky, v Pobaltí jsou jimi čápi. A nejenom to, čápi jsou doslova živoucími symboly těchto zemí, zejména pak Litvy a Lotyšska. Projíždíme-li pobaltským venkovem, běží nám před očima pestrá mozaika drobných políček, pastvin, remízků a rozvolněných lesů, březových hájů a tušených mokřin. Právě tato zelená pestrost je jedním z důvodů, proč zde hnízdí takové množství čápů. Všude kolem nacházejí nejen dostatek potravy, ale také mnoho klidných míst k hnízdění a vyvedení mláďat. Jejich robustní hnízda lze spatřit na každé alespoň trochu vhodné stavbě, a protože si jich místní lidé opravdu váží, snaží se jim k hnízdění poskytnout ideální podmínky.
Od jara do podzimu můžeme spatřit skupinky čápů v okolí jezer, na lukách a kupodivu nejvíce na polích a vůbec v okolí vesnic. Není žádnou vzácností spatřit popojíždějící sekačku, za níž důstojně kráčí zástup čápů, prohlížejících si řádky trávy, kde pro ně stroj zanechal pokosené žáby, myši, kobylky a všechnu tu drobotinu, která nestačila uniknout. Tady nic nepřijde nazmar.
Když člověk projíždí pobaltským venkovem několik dní, vrací se mu vtíravá myšlenka, že sleduje obživlé obrázky ze starých filmů. Trochu sentimentální kouzlo starých časů dokreslují ze dřeva vyřezaná boží muka, kříže a sochy místních světců. Zdejší vesnice jsou nemyslitelné bez rámce zelených pastviny kde se pasou spokojené krávy, stáda ovcí a někde i koně. A mezi těmi všemi domácími zvířaty se opět procházejí čápi.
Desetitisíce bílých čápů, celá třetina jejich evropské populace, s absolutní samozřejmostí zabydluje celou tuto otevřenou venkovskou krajinu, zatímco tisíce jejich černých a plachých dvojníků vede svůj skrytý život v březových hájích a v borových lesích, u potoků a lesních tůní. Čáp, černý nebo bílý, je nejoblíbenějším ptákem v Pobaltí. Patří k této krajině a na rozdíl od mnoha jiných ptačích druhů se těší už po staletí respektu a přirozené ochraně lidí. Jakkoli ublížit čápovi je prostě nemyslitelné. Vždyť přece přináší děti a jaro.
Další informace o Pobaltí naleznet zde: http://www.sopka.cz
Jan Votýpka, jr.