Velkopáni z Cardony. Králové bez koruny. Solní baroni. Nejmocnější katalánský rod své postavení a bohatství vybudoval na bílém zlatě. Jak hloupý by jim musel připadat král, který chtěl dokázat, že soli není potřeba a je to bezcenný minerál, kterého je všude dost.
Hrad, který se od konce 9. stol. zdvihá nad městečkem Cardona, byl postaven z jednoho jediného důvodu – chránit nedalekou solnou horu. Vyrostl na hranici mezi dvěma světy, křesťanským královstvím a muslimskou částí označovanou al-Andalus. Z hradu se shlíželo přímo na onu pohyblivou hranici, která se jak had vlnitě přibližovala a oddalovala podle toho, kdo právě vyhrál. Za pevnost Cardona se však nikdy nedostala.
Od 11. stol. se vlády nad hradem a jeho okolím ujali páni z Cardony, a z města, které se už sto let rozrůstalo v podhradí, vytvořili důležitý obchodní a strategický bod přímo u bran mladého Katalánska. Bílé zlato se stalo nevyčerpatelným zdrojem příjmů, bohatství a politické moci.
Páni z Cardony byly skuteční vizionáři a kromě toho, že uměli svůj solný majetek velkolepě spravovat, dokázali také tahat za správné nitky. Ať už byla politická situace jakkoliv chaotická, vždy dokázali rozlišit, koho je potřeba podpořit. Leckterý král byl nucen žádat o jejich pomoc, ať už finanční nebo vojenskou.
Vlastnili půdu a nemovitosti nejen v Cardoně, ale i ve Valencii, v Marseille a na vzdálené Sicílii. Hrad byl za jejich vlády více než okázalý. Každému, kdo měl to štěstí a byl přijat k audienci, přecházely oči ve zlatě zdobeném sále, vybaveném přepychovými koberci.
Už působivé rozměry kostela sv. Vincenta, který páni z Cardony nechali v 11. stol. postavit uvnitř hradu, podávají důkaz o jejich velikášství. Dnes tu jsou jen prosté holé zdi, ale původně ho zdobily krásné fresky, z nichž mnohé byly přeneseny do muzea MNAC v Barceloně.
ona byla proslulá také množstvím relikvií, které byly opatrovány ve zdejší kryptě. Nacházely se tu například relikvie sv. Uršuly a sv. Agnes, fragment lebky sv. Šebestiána nebo trn ze svaté trnové koruny. Do Cardony tak proudily celé zástupy poutníků, pro které byla již ve 12. stol. postavena v podhradí, vedle kaple sv. Eulálie, ubytovna…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Provincie Barcelona