Švýcarskem po kolejích

Kdyby se namísto „přesný jako švýcarské hodinky“ začalo říkat „přesný jako švýcarský vlak“, bylo by to dnes vlastně výstižnější, protože pokud jde o přesnost, tak na rozdíl od hodinek mají švýcarské vlaky dosud na celém světě jen málokde srovnatelnou konkurenci. Což platí, i když se budeme bavit o jejich spolehlivosti a uživatelské přívětivosti…

Začalo to listem papíru hustě popsaným obyčejnou tužkou. Nahoře skica tří vrcholků označených ciframi 3975, 4106 a 4167, přičemž středem nejvyššího vede jakýsi komín. A pod tím změť neuspořádaných několikaslovních poznámek. A také údaj 11–1.30 v noci, pokoj číslo 42 Kurhaus, 27/28 srpen 1893. G. Z. Iniciály patří Adolfu Guyeru-Zellerovi a nejvyšší číslo hoře Jungfrau, jež spolu s Eigerem a Mönchem tvoří slavnou alpskou trojici. Švýcarský průmyslník, bankéř a pionýr dob alpské železniční horečky jí věnoval poslední roky svého života…

Romantické, luxusní a kosmopolitní Montreux na Vaudské riviéře se středomořským šarmem si oblíbili mnozí slavní, od lorda Byrona, Tolstého, císařovny Sisi přes Nabokova, Stravinského až po Billa Gatese, a ani běžný turista ho neopouští snadno. Snad s jedinou výjimkou – když se vydá na originální celodenní výlet Čokoládovým vlakem, jehož výchozím bodem je právě metropole jazzu a sídlo nejstaršího kasina v konfederaci. Stačí si včas rezervovat jízdenky do speciální soupravy Goldenpass Line a nechat se v kolébajícím rytmu unášet malebnou krajinou za dvěma vyslanci země k nakousnutí. Čokoládou a sýrem…

Kdo ví, zda si Niklaus Riggenbach dvojitý narozeninový dárek připravil sám, přihrála mu jej náhoda nebo pozorní spolupracovníci. Když mu bylo třiapadesát, mohl na třistametrovém úseku dráhy na Rigi poprvé vyzkoušet lokomotivu, pojmenovanou Město Luzern, a přesně za rok – 21. května 1871 – vedl po dohotovené trati první vlak až pod vrchol hory do stanice Rigi Staffelhöhe. Co víc si mohl strojní inženýr a nadšený železniční konstruktér přát? A co víc si mohli přát milovníci švýcarských hor?

Červená stuha se vlní po impozantních viaduktech, mostech i v dlouhých tunelech, putuje průsmyky, soutěskami, podél průzračných řek, mezi rozkvetlými loukami i sněhovými závějemi. Rétská dráha, slavící letos své 125. narozeniny, fascinuje zejména panoramatickými vlaky Bernina Express a Glacier Express návštěvníky z celého světa. Její nejslavnější tratě Albula a Bernina zosobňují na 122 km, s 55 tunely či galeriemi a 196 mosty, nejen mistrovské dílo stavitelského umění, ale i kulturní dědictví…

Od ledovců k palmám Seznam Světového dědictví UNESCO čítá v současné době necelou tisícovku míst rozesetých po celém světě. Kromě historických měst, starobylých svatyní či přírodních krás patří k elitě jedinečných lokalit i tři vyhlídkové železniční tratě. Je mezi nimi i švýcarská Bernina…

Bahnlehrpfad, Bahnerlebnispfad, Bahnwanderweg – co to je za podivná slova? Švýcarsko se pyšní nejen obdivuhodnými železnicemi, ale také pestrou nabídkou „vlakologických“ pěších tras: naučných (lehr), zážitkových (erlebnis) nebo prostě „jen“ pochodových (wander). Všechny mají jedno společné: lemují nejkrásnější horské tratě v alpské zemi…

I když se často uvádí, že královnou švýcarských horských železnic je Jungfraubahn, s tímto tvrzením to není tak jednoznačné. Jistě, o obrovské atraktivitě Jungfraubahn nemůže být sporu – její kolej stoupá unikátním sedmikilometrovým tunelem vyraženým v nitru velehor a končí v říši věčného sněhu a ledu, v nejvýše položené železniční stanici Evropy. Pokud nás však bude zajímat hlavně míra technických inovací, jimiž se určitá trať zapsala do dějin železniční dopravy, nabízí se ještě jedna kandidátka korunovace – ozubnicová trať vedoucí na vrchol hory Pilatus…

Gotthardským masivem ve Švýcarsku prokopali na sklonku 19. stol. tehdy nejdelší železniční tunel světa. Patnáctikilometrová stavba z roku 1882 dodnes spolehlivě funguje, ačkoli už dávno vypadla z první desítky rekordmanů. Ale teď vstupuje na scénu nový Gotthard, od podzimu 2010 proražený v celé rekordní délce 57 km. Na podzim 2016 se v něm chystá zahájení pravidelného provozu!

Jmenuje se Hans Peter Danuser von Platen. Tomuhle vznešenému Švýcarovi dnes vděčíme za světoznámý nejpomalejší rychlík planety, jemuž se říká Ledovcový expres. Jak křísil už odepsaný vlak?

Koleje z nádraží v Brienzu pod vrchol Rothornu v letech 1914 až 1931 rezavěly. Provoz na dříve vyhledávané trati horské zubačky byl kvůli nerentabilitě zastaven. Výluka dráze nakonec prospěla. Zatímco Švýcaři v těchto letech železniční síť elektrifikovali, odstavený úsek tomu ušel. Díky tomu zaujímá zubačka na Rothorn mezi ostatními dráhami výjimečné postavení…

Na pláni Bödeli, mezi přibližně stejně velkými jezery Thun a Brinz, vyrostl Interlaken, pojmenovaný podle své zvláštní polohy. Zatímco první jezero poskytuje spoustu sportovních možností, druhé je klidnější a mají ho rádi rybáři. Rozlehlé vodní plochy spojuje řeka Aare, která přitéká z výše položeného Brienzersee. Můžete ji přejít na několika místech, ale Most dvou jezer hledejte vysoko nad Interlakenem, na hoře Harder Kulm…

Železniční trať z Wilderswilu na Schynige Platte se pyšní mimořádně velkým převýšením téměř 1400 metrů. Samozřejmě i nádhernou horskou krajinou, kterou prochází, a také výhledy na okolní alpské vrcholky, jež podle turistických průvodců „berou dech“. Na úzkokolejce ale oceníte i její výjimečnou autentičnost…

Nejdelší tunel světa Švýcaři teprve dokončují pod Gotthardským masivem, zatímco v jeho stínu – o kus západněji v Alpách – už od roku 2007 úspěšně slouží třetí nejdelší tunel planety. Nový Lötschberg na trase mezi kantony Bern a Wallis měří 34,5 km…