Rhétská dráha

Červená stuha se vlní po impozantních viaduktech, mostech i v dlouhých tunelech, putuje průsmyky, soutěskami, podél průzračných řek, mezi rozkvetlými loukami i sněhovými závějemi. Rétská dráha, slavící letos své 125. narozeniny, fascinuje zejména panoramatickými vlaky Bernina Express a Glacier Express návštěvníky z celého světa. Její nejslavnější tratě Albula a Bernina zosobňují na 122 km, s 55 tunely či galeriemi a 196 mosty, nejen mistrovské dílo stavitelského umění, ale i kulturní dědictví.

Náhoda či osud?
V druhé polovině 19. stol. byl alpský kanton Graubünden jen těžko dostupný. Málokdo by tehdy předpovídal, že se jednou promění v ráj cestování vlakem. Snad až na Willema Jana Holsboera, Holanďana, který se již ve 14 letech plavil po mořích. Když později pověsil kormidlo a kapitánskou čepici na hřebík, stal se v Londýně ředitelem banky. V roce 1867 ho tuberkulóza, zákeřná nemoc, jež tehdy nelítostně kosila desetitisíce lidí, přivedla do Davosu. Německý lékař Alexander Spengler, průkopník vysokohorské terapie, ji tam začal léčit a Holsboer doufal, že pomůže i jeho mladé, těžce nemocné manželce Heleně. Nepodařilo se a Helena v pouhých dvaceti letech tuberkulóze podlehla. Holsboer v Davosu zůstal, spolu se Spenglerem založil první větší sanatorium pro léčbu plicních nemocí a TBC, a položil tak základ budoucí tradice, jež do té doby zapadlý Davos proslavila.

Davos se rychle etabloval jako vyhledávané klimatické lázně i kongresové centrum. Stavební boom lázeňských domů se neobešel bez budování infrastruktury včetně dopravní. Právě z iniciativy Holsboera vznikla akciová společnost Úzkorozchodná dráha Landquart–Davos. V roce 1889 byl jako první zprovozněn úsek z Landquartu do Klosters, o rok později na něj navázal druhý úsek z Klosters do Davosu. V roce 1895 se společnost přejmenovala na Rétskou dráhu a v následujících letech začaly být v rychlém sledu otevírány její další tratě. Až na jednu výjimku byly všechny tratě tvořící dnešní, 384 km dlouhou síť Rétské drá…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Švýcarskem po kolejích