1 2021 Východní Čechy

Když se v důsledku tektonického výzdvihu na sklonku druhohor s naším územím definitivně rozloučilo křídové moře, opustilo i Polickou pánev v centru dnešního Broumovska. Podobně jako v jiných dílčích pánvích České křídové pánve, i v ní se během 12 milionů let trvající mořské záplavy usadily vrstvy sedimentárních hornin, místy v mnohasetmetrových mocnostech. A podobně jako v řadě jiných našich oblastí křídové sedimentace, také zde erozní procesy ruku v ruce s tektonikou přetvořily toto kamenné dědictví v jeden z nejpozoruhodnějších fenoménů naší přírody, v pískovcová skalní města…

Skoro by se chtělo začít „za devatero horami a devatero řekami“, ale úplně stačí, když se řekne „za Broumovskými stěnami“. Tak tedy: Za Broumovskými stěnami, v nevelkém údolí říčky Stěnavy, z druhé strany lemovaném pohraničními Javořími horami, leží město Broumov a v něm se jako nepřehlédnutelná dominanta tyčí mohutná stavba benediktinského kláštera sv. Václava, jedné z významných staveb českého baroka…

Lidová píseň z doby rakouských vojenských verbovaček, jakkoli naplněná smutkem z násilného rozchodu milující se dvojice, dobře upozorňuje na hlavní dominantu dnes dvacetitisícového Náchoda, tradičního centra regionu při polských hranicích, označovaného často jako Kladské pomezí…

Na zeleném svahu se popásá smíšené stádo antilop. Nejnápadnější je samec kudu velkého, kousek dál je jeden dospělý samec kudu malého se skupinkou odrůstajících mladíků, nechybí vodušky abok, na horizontu zahlédneme několik buvolců běločelých. Jedeme dál a po chvíli nám přes cestu přejde žirafí býk, zastaví se a v klidu si nás z výšky svých pěti metrů prohlíží. Pak se otočí a zvolna odchází… Prostě takové normální africké safari, řeklo by se. Jenže probíhá nějakých sotva 40 km od Krkonoš, což význam slova „normální“ výrazně relativizuje. Vítejte v Safari Parku ve Dvoře Králové nad Labem!

Méně znalí turisté se tu prý na ulicích občas ptají, kde že je ta vyhlášená pevnost? Přece tady, všude kolem vás, jste v ní, zní odpověď. Celé město je tou pevností. Nevěříte? Zajeďte si do Josefova. V seznamu obcí ho najdete pod Jaroměří, jejíž součástí je od roku 1948…

Na nejvyšším návrší v Chlumci nad Cidlinou stojí zámek, který se nedá přehlédnout nejen kvůli své poloze, ale také vzhledu. Jedna z nejzajímavějších barokních staveb u nás dostala jméno Karlova Koruna…

Máte rádi vlaky? Okouzluje vás stará technika, ze které dýchá atmosféra časů dávno minulých? Pokud ano, pak je místem pro vás jako stvořeným železniční muzeum Výtopna Jaroměř…

Když lékař, novinář a spisovatel Otakar Jedlička označil v roce 1878 poprvé údolí, v té době známé jako Ratibořické, údolím Babiččiným, aby ve vlasteneckém zápalu připomněl jeho svázanost s nejslavnějším dílem Boženy Němcové, těžko mohl tušit, že se nové jméno ujme natolik, až se stane posléze názvem oficiálním. Podrobná znalost Babičky ale pro návštěvu jejího údolí nutná není…

Jméno vesnice Žireč, dnešní součásti Dvora Králové nad Labem, už opakovaně zaznělo v článcích o Kuksu. Tady sídlili jezuité, s nimiž byl dlouhá léta ve sporech jejich soused, hrabě František Antonín Špork. Dnes je právě někdejší jezuitský areál zajímavým turistickým cílem, kterým lze doplnit třeba zrovna návštěvu Kuksu. A i na toho Šporka tu dojde…

Kuks a Braun. Místo a jeho umělec. Tohle spojení napadne snad každého. Málokdo však ví, že hrabě Špork přivedl do Kuksu ještě jednoho umělce ve svém oboru stejně výjimečného jako Matyáš Bernard Braun v sochařství. Jmenoval se Michael Heinrich Rentz a byl Šporkovým dvorním rytcem…