Časopisy Země světa roku 2024
Sardinie – Ichnusa, otisk Diova chodidla, říkali staří Řekové ostrovu pláží s bílým jemným pískem laskaným křišťálovými vlnami, ostrovu líbanému sluncem a ponořenému do vůní Středozemí, který návštěvníky neustále překvapuje svými pobřežními věžemi, přírodními parky a historií plnou tajemství a hluboce zakořeněných a stále živých tradic. Vnitrozemím Sardinie se táhnou nekonečná stupňovitá a rozeklaná pohoří […]
Cagliari, hlavní město Sardinie nabízí všechno, co si můžete o dovolené přát: středomořskou atmosféru, romantické spletité uličky dýchající historií, umělecké památky, pobřežní promenádu i příjemné restaurace. Město se zvedá od Cagliarského zálivu vzhůru po svahu. Klikaté ulice vedou od přístavu se stinnými arkádami na via Roma k náměstí Costituzione, ze kterého stoupá schodiště bašty Saint
Centrální část západního pobřeží Sardinie, to je především provincie Oristano zhruba odpovídající území někdejší právní oblasti Arborea, ale také k jihu se táhnoucí pobřeží Costa Verde. Oristano, malé městečko s úzkými uličkami a náměstíčky vyzdobenými květinami vyzařuje typickou sardinskou atmosféru. Jeho historické centrum s majestátní katedrálou Santa Maria Assunta (Nanebevzetí Panny Marie), původně z 12. stol.,
Oristano, Cabras a nekonečné duny Zeleného pobřeží Read More »
Na poloostrově Sinis ve středozápadní části ostrova byli v roce 1974 objeveni giganti, obří lidské sochy se šroubovitýma očima vytvořené před třemi tisíci lety. Nejvýznamnější archeologický objev 20. stol. ve Středomoří je obestřen aurou legendy, na jejímž počátku stojí, jako tak často, náhodný nález. Jednoho jarního rána roku 1974 na kopci Montʼe Prama v oblasti
Tajemní obři z Montʼe Prama Read More »
Velkolepá slavnost Sa Sartiglia, snad nejbarvitější na celé Sardinii, se koná v Oristanu vždy na závěr masopustu, od jeho poslední neděle do úterý před Popeleční středou. Ještě než dozní zvony katedrály, obsazují diváci ochozy podél hlavní ulice a čekají netrpělivě až trombettieri a tamburini se škraboškami a velkými bílými pery za čepicí rozezní své nástroje do
Nuragy Počátky lidského osídlení Sardinie jsou stále zahaleny závojem neznáma. Jisté je, že v mladší době kamenné, po roce 8000 př. n. l., vzkvétalo na ostrově několik kultur, jež jsou vesměs pojmenovány podle nalezišť jejich artefaktů – nástrojů, zbraní, keramiky. Pak se ale zhruba po roce 1800 př. n. l. objevila kultura, jež všechny ostatní hluboce
Nuragy – kamenné symboly ostrova Read More »
Cesta z Oristana na sever do Alghera se klikatí mezi pobřežím a horským masivem Montiferro, fascinující krajinou mezi strmými skalními stěnami vysoko nad mořem a vnitrozemskou planinou Planargia se sopečnými stolovými horami, kde se pase spousta ovcí a koz. Na svazích se daří olivovníkům i vinné révě, Malvasia di Bosa patří k nejznámějším sardinským vínům.
Bosa, Alghero a Sassari Read More »
Alghero či Sassari jsou dobrým výchozím místem k prozkoumání severozápadního pobřeží Sardinie. I tam je co objevovat. Na půli cesty mezi Algherem a poloostrovem Stintino se stejnojmennou vesnicí leží Argentiera, vesnice orámovaná stříbřitými útesy a zalitá třpytivými odlesky moře v neobvyklé krajině s opuštěnými doly. Dnes téměř neobydlená filmová kulisa si zachovává tajemné kouzlo místa, ve kterém se zastavil
Podél pobřeží z Alghera do Stintina a Castelsarda Read More »
Sever Sardinie je proslulý svým jiskřivým životem. Členité pobřeží Costa Smeralda s malými zátokami a nejjemnějším pískem tu omývá tyrkysové moře, v marinách kotví luxusní jachty, v hlídaných vilách tráví léto světová sbírka VIP, La Maddalena láká potápěče i vyznavače windsurfingu, zatímco pár kilometrů odtud si kopcovité vnitrozemí se svahy porostlými vinnou révou, se spoustou nuragů a tradičními
Sever ostrova – Gallura a Costa Smeralda Read More »
Sardinské jeskyně Sardinie je region s největším počtem jeskyní v Itálii. Najdeme je na východě ostrova pod pohořím Gennargentu, stejně jako na malých pobřežních ostrůvcích na jihozápadě, a ta vůbec nejslavnější čeká na návštěvníky na mysu Capo Caccia naproti Algheru na severozápadě. Malebnou zátoku Porto Conte západně od Alghera, které Římané dali poetické jméno zátoka
V Neptunově podzemním světě Read More »
Sardinské murales Před půl stoletím se na Sardinii začala šířit kultura murálů, maleb na zdech domů pobřežních měst a horských vesnic, které vyprávějí příběh sardinského lidu. Staly se nedílnou součástí sardinského charakteru. Vypráví o jiné, jedinečné Sardinii. V Baresse, malé vesnici za Oristanem, nás zaujme velká, pestře pomalovaná zeď s výjevy z vesnického života: žně, pastýři
Muráles – úvod do sardinské identity Read More »
Vnitrozemí Sardinie, skalnaté srdce ostrova, žije úplně jiným rytmem než pobřeží. Horská krajina bohatá na lesy, řeky a vodopády je ztělesněním divoké a drsné krásy. Na první pohled působí krajina se skalnatými vrcholy, zelenými pastvinami, náhorními plošinami, kaňony a staletými lesy dojmem spíše střední Evropy než Středomoří, který narušují jen občasné výhledy na křišťálově čisté moře.
Skalnaté srdce ostrova Read More »
Sardinská kuchyně má své kořeny v zemědělsko-pastevecké tradici a v oblastech, kde převládá rybolov. Ostrov je domovem mnoha tradičních produktů vysoké kvality – od ovčích sýrů a artyčoků přes šafrán a sušené jikry až po vína. Chléb náš sardinský každodenní by vydal na samostatný román: pane carasau se jmenují tvrdé placky tenké jako papír, které se
Kastilie-La Mancha je jedním ze 17 autonomních společenství tvořících Španělsko. Velká je zhruba jako Česká republika, takže ji při jedné návštěvě rozhodně nelze obsáhnout celou, ale určitě o ní lze získat slušnou představu. Oblast se rozkládá výhodně a jižně od Madridu, ale jedna z jejích pěti provincií, Guadalajara, vybíhá i k severu. Další čtyři provincie se jmenují
Kastilie-La Mancha Read More »
Pokud chcete vědět, jaké je staré Toledo, nalistujte si příslušnou kapitolu v knize Karla Čapka Výlet do Španěl. Zdá se, že lepší charakteristiku Toleda nenajdete. Město pevně obemknuté řekou Tajo se od Čapkových dob téměř nezměnilo. Stále je to město plné klikatých ulic vedoucích zdánlivě nekontrolovaně od bran a opevnění kamsi do strmého kopce a
Toledo, město klikatých ulic a spletité historie Read More »
Catedral primada v Toledu Snad v žádném jiném městě na světě mě nenapadají tak často jako v Toledu verše slovenského básníka Ivana Štrpky, které před více než 40 lety zhudebnil a nazpíval Dežo Ursíny na albu Modrý vrch: „V úzkych uličkách tiene sú šašovia, prekrútia zákrutu, chodník rozdupú na márny prach…“ A když ty uličky ještě z větší
Tak by mohlo začít tradiční vyprávění o důmyslném rytíři de la mancha a místech, která navštívil. Jenže Don Quijote je něco jako český Cimrman. Nikdy reálně neexistoval, a pokud tedy chceme vidět místa, kde údajně probíhaly jeho rádoby hrdinské činy, měly by naše cesty vést spíše po stopách toho, kdo mu vdechl život, Miguela de
Po stopách Dona Quijota Read More »
Zhruba v poloviční vzdálenosti mezi Madridem a Valencií, v nížině při jihozápadním úpatí hornatiny Serranía de Cuenca, přijímá řeka Júcar vody přítoku Huécar. Obě řeky si k sobě razí cestu křivolakými soutěskami, které jsou zahloubeny do hornaté krasové krajiny a jež nakonec odděluje jen úzký skalnatý ostroh strmě se svažující k soutoku. Strategicky nadobyčej výhodná poloha téhle
Lagunas de Ruidera „Potom don Quijote poprosil licenciáta šermíře, aby mu dal průvodce, který by mu ukázal jeskyni Montesínovu. Chtěl totiž sám do ní sestoupit a prozkoumati ji, aby poznal osobně, jsou-li pravdivy zázraky, které se o ní šířily v celém kraji. Licenciát mu doporučil svého bratrance, … , který jej s radostí doprovodí až k vchodu do
Přírodní park Lagunas de Ruidera Read More »
Jen málokdo ví, kde se tato oblast nachází. Zato když se řekne La mancha, jsou všichni hned doma. Kdo by totiž neznal slavného Dona Quijota de la Mancha, který bojoval s větrnými mlýny na pláních mesety, náhorní planiny jihovýchodně od Madridu. A nejvýchodnější část této mesety, která sousedí s valencijskou oblastí, se nazývá La Manchuela. Vinaři ji
Když se řekne Manchuela… Read More »
