2025

Kdy a kde začaly dějiny Polska? V 10. stol. v Poznani… Město ležící uprostřed spojnice mezi Varšavou a Berlínem dnes na první pohled příliš dramat nenabízí, stejně jako okolní ledabyle zvlněná krajina. Ale nenechte se mýlit. Poznaň ovládali přes 125 let Prusové a dějiny se tam „přímo vařily“. Starobylá historie vystrkuje růžky všude. Nejsilněji však

Polská šlechta po staletí ovlivňovala dějiny státu a na svou reprezentaci neváhala vynaložit nezměrné prostředky. Jedním z nejkrásnějších příkladů komplexní zámecké architektury zasazené do vhodně upraveného přírodního okolí je barokně klasicistní zámek Rogalin. Na počátku jeho historie zde stálo menší rytířské sídlo z 13. stol., kde se roku 1592 narodil Krzysztof Arciszewski, admirál nizozemské flotily a později

Šestitisícový Kórnik leží 20 km od Poznaně v malebné krajině s devíti jezery, jejichž místy zalesněné břehy propojuje nová pěší a cyklistická trasa. Na okraji městečka stojí nevelký, ale o to zajímavější novogotický zámek obklopený nádherným arboretem. Jediné panské sídlo ve Velkopolsku, které se dochovalo v nedotčené podobě včetně interiérů, bylo právem v roce 2011 zařazeno na prestižní seznam

Hnězdno Starobylé arcibiskupské sídlo se podobně jako Řím rozkládá na sedmi pahorcích a navíc mezi třemi jezery: Jelonek, Świętokrzyskie a Winiary. Na břehu Jelonka odhodlaně stojí vyzbrojen štítem a oštěpem bronzový praotec Lech, jako by chtěl chránit duchovní srdce Polska před dalším zpustošením, tentokrát jistě nikoli Čechy jako roku 1039. Údajně se tu kdysi dávno

Oproti Mazurské „krajině tisíce jezer“ je lesnatá Krajina sta jezer na západě Velkopolska výrazově umírněnější a taky podstatně méně známá. To je její výhodou i nevýhodou: turistická vybavenost je tu skromnější, ale zase sem jezdí méně lidí. Jde o oblast kolem městeček Międzichód, Sieraków, Chrzypsko a Kwilcz. V průběhu 16.–17. stol. toto území kolonizovali protestantští

Město Wolsztyn s 13 000 obyvatel leží v malebné poloze mezi dvěma jezery napájenými říčkou Dojcou. Do Poznaně je to odtud dál než k Zelené Hoře v sousedním Lubušském vojvodství, kam taky byl Wolsztyn v 70. letech administrativně přiřazen, ale srdcem zůstal velkopolský a po změně režimu se do jeho lůna taky na vlastní přání

Se svými 60 000 obyvatel se Lešno (polsky Leszno) poněkud ztrácí mezi sousedními velkoměsty Poznaní a Vratislaví – jeho dějiny jsou však pestré a v mnohém se dotýkají i těch českých. Vždyť podle legendy Lešno založil rytíř Filip Wieniawita, který na tomto místě zachránil před blíže neurčeným nebezpečím českou kněžnu Doubravku, putující na svatbu s

Pokud zamíříte po stopách Jana Amose Komenského do Lešna, nezapomeňte se seznámit i s okolím města, jež nabízí velmi různorodé turistické cíle. Ani ne 10 km na jihovýchod od města stojí krásně zrekonstruovaný zámek Rydzyna s parkem a po dalších 10 km stejným směrem se dojede do Bojanowa s pivovarem nabízejícím neuvěřitelnou škálu netradičních piv.

Jižně od Poznaně čeká na milovníky dokonale zachované přírody Velkopolský národní park, který se rozkládá na více než 75 km2. V rámci parku existuje 18 přísně chráněných oblastí, které předvádějí různé typy postglaciální krajiny spolu s původními rostlinnými i živočišnými společenstvími. Zpestřením parku jsou jezera různých typů, třeba ledovcová či bezodtoká, a množství bludných balvanů:

Úplný sever Velkopolska tvoří okresy Piła a Złotów, patřící do historicko-etnografického regionu Krajna, který se rozkládal v oblasti, kde se v současnosti stýkají vojvodství Velkopolské, Pomořanské a Kujavsko-pomořanské. Z dnešní velkopolské části Krajny je turisticky nejzajímavější asi Złotów se svým okolím a pak také množství jezer a řek, umožňujících strávit zde i vodáckou dovolenou. Město

Kłodawa Těžbu soli v Polsku si většina lidí spojuje se světoznámým dolem Velička (Wieliczka). Ve východním Velkopolsku však vznikl jeho velký konkurent, z kterého dnes pochází 88 % polské solné produkce. Ročně se tu vytěží kolem 650 000 t bílého zlata. Navíc je zdejší sůl vysoce kvalitní a není třeba ji obohacovat. Obsahuje 97,5 %

Cestovní ruch si žádá superlativy, a tak druhé největší město Velkopolska, čítající skoro 100 000 obyvatel, rádo připomíná své prvenství: jako Calisii na zlaté jantarové stezce zmínil Kališ (polsky Kalisz) už v roce 150 slavný geograf Ptolemaios. Později město proslulo především výrobou jemných látek a krajek, ale také proslulých klavírů a pianin. Výroba komunikační techniky

Historické železnice v Polsku Kolik dětí si nehraje rádo s vláčky? Mnohé z nich tahle láska nepřejde ani v dospělém věku. Cestování dávnou železnicí bývá proto vítaným výletem pro celou rodinu. Velkopolsko nabízí hned několik takových nostalgických zážitků.  Úzkokolejkám se ve Velkopolsku říká kolej powiatowa („okresní dráha“). Średzka Kolej Powiatowa měla původně spojovat město Środa Wielkopolska s Poznaní, ale