Řecko – monotematické vydání řasopisu Země světa
Demokracie, republika, obec, politika – všechny tyto pojmy mají svůj počátek ve starověkém Řecku. Ale nejen to, své kořeny tu má i divadlo a literatura světa, kterému zvykneme říkat „západní“, o objevu řady fyzikálních a matematických principů nemluvě, a to jsme ještě nezmínili olympijské hry. V každém kamínku na cestě, v každém paprsku světla, onoho […]
Všichni jsme z Řecka Read More »
Delfy Pohled do budoucnosti, rada bohů, co udělat, jak se zachovat – kdo by někdy nezatoužil po takové pomoci? A tak lidstvo od pradávna provází věštění. V antice se mu přikládal značný význam pro život jednotlivce i společnosti, věštění nabylo řady rozmanitých forem a vznikly organizované instituce, které se předpovídáním budoucnosti zabývaly. Nejslavnější z nich byla věštírna
Delfy – panteon helénské slávy Read More »
Se jménem Soluně se nám zpravidla vybaví jména dvou bratří, „slovanských věrozvěstů“, kteří nám přinesli písmo a křesťanství, ale pro mnohé našince je to všechno. Nehledě na to, že i s nimi to bylo trochu jinak. Soluň, řecky Thessaloniki, je druhým největším městem Řecka a metropolí řecké Makedonie. Samotné město má asi 320 000 obyvatel, celá metropolitní
Soluň – město, kde se setkávaly tradice Read More »
Olymp Cesta ke kořenům „evropanství“ začíná a končí právě tady. Odložme na chvíli Asterixe, Harryho Pottera i věhlasného Bilba Pytlíka, vážený a milý čtenáři. Vedle stálezelených eposů Homéra a staré řecké mytologie jejich příběhy chřadnou a náhle vyblednou. Vznešený palác antických božstev s trůnem samotného Dia, tady docházejí slova každému smrtelníku. Rekapitulace základních údajů nikdy
Jeho posvátnost Olymp Read More »
Na nejvýchodnějším ze tří „prstů“ poloostrova Chalkidiki, jenž nese jméno Athos po Gigantovi, s nímž bojoval Poseidón, se na ploše 336 km2 rozkládá Agion Óros neboli Svatá Hora, autonomní mnišské společenství, které i dnes obestírá závoj tajemna. K největším zvláštnostem patří to, že na Athos nemají přístup ženy. Aby nesváděly mnichy na cestu pokušení a
Athos – ženám vstup zakázán Read More »
Připomínat Muhammada Alího, jak mává šavlí na statném oři před rodným domkem v makedonské Kavale, a to dokonce v nadživotní velikosti a v bronzu, je poněkud matoucí, ale jde pouze o shodu jmen. Samozřejmě se tu nepřipomíná celosvětově proslulý americký boxer Cassius Clay, který si po přestoupení k islámu zvolil jméno Muhammad Ali, nýbrž osobnost
Východní Makedonie Read More »
Vergina a Pella jsou archeologické lokality v řecké Makedonii, spojené s počátky dynastie makedonských vladařů, která zejména ve 4. stol. př. n. l. ovlivnila politický i kulturní vývoj jižní Evropy a Blízkého Východu, především v osobě krále Filipa II. a jeho syna Alexandra, jednoho z nejslavnějších vojevůdců všech dob. Vergina, ležící asi 80 km západně od Soluně,
Vergina a poklady z temnot dávnověku Read More »
Na severozápadě Řecka se skrývá Čechům nepříliš známé pohoří Pindos s úchvatnými kaňony a spoustou starých kamenných mostů. V horách dosahujících nadmořské výšky přes 2500 m vytvořily řeky Vikos a Aoos dva monumentální kaňony. Právě díky nim tu byl vyhlášen v roce 2010 geopark Vikos-Aoos, o sedm let později zařazený do sítě globálních geoparků UNESCO.
Severní Pindos – horský masiv na dohled sídla řeckých bohů Read More »
Poloostrov Peloponés je velký asi jako Jihočeský a Středočeský kraj s Prahou dohromady. Území nijak rozlehlé však skýtá množství zásadních památek ze tří nejvýznamnějších historických epoch Řecka – mykénského období, doby archaické a klasické i období byzantského. Když k tomu přidáme ještě nádherné moře, spektakulární pláže a francké či benátské pevnosti, vybere si tu každý.
Korint, Mykény, Epidauros a tak dál… Read More »
Dvě naprosto odlišné lokality uprostřed Peloponésu – jedna spojená s bájemi homérského období, ale bez hmatatelných památek, druhá pak coby otevřená učebnice byzantské středověké architektury. Vzdáleny jsou od sebe sotva 10 km a rozhodně stojí za pozornost. Dnešní Spartu založil z čistě romantických pohnutek teprve první řecký král Otto z rodu Wittelsbachů v roce 1834,
Janina Mnozí čtenáři si při zmínce o Janině, metropoli provincie Epirus (Épeiros) na západě Řecka, jistě vzpomenou na „janinského pašu“, kterého ve slavném Dumasově románu Hrabě Monte Cristo zradil, vydal Turkům a jeho ženu s dcerou prodal do otroctví Fernand Mondego, stejný padouch, jenž na začátku celého příběhu tragicky poznamenal osud mladého Edmonda Dantèse. Janina
Janina a krásy Epiru Read More »
V náboženských kultech hledajících kontakt s nadpozemskými silami či přímo s Bohem bylo běžné zakládání svatyní na vyvýšených místech a v izolaci od světského života, ale jen málokde na světě k tomu došlo v tak velké koncentraci jako v Thesálii v centrálním Řecku, v seskupení pravoslavných klášterů čili monastýrů známém pod jménem Meteora. V češtině máme sklon hovořit o „Meteoře“ v ženském rodu, ale jedná se
Mezi nebem a zemí – Meteora Read More »
