2026

Za více než pět tisíc let souvislého osídlení ušly Atény dlouhou cestu. Z hlubin legendárního dávnověku se vynořila zářivá polis, městský stát ztělesňující to nejcharakterističtější ze starověkého Řecka. Jeho slávu vystřídal na dlouhá staletí úpadek jen nakrátko přerušený renesančním oživením zájmu o klasickou kulturu, aby cestu do zapomnění definitivně přerušilo až vyhlášení samostatného řeckého státu […]

Akropole Svou akropoli, nejvýše položenou a opevněnou část, měla různá starověká řecká města, později se termín začal používat i pro ústřední části, pevnosti a citadely měst nejen v celém středomořském prostoru, ale i ve vzdálenějších oblastech včetně třeba Střední Ameriky. Avšak málo platné, pro většinu lidí je tou správnou a jedinou akropolí ta, jež se

Muzeum Akropole Když se po vyhlášení samostatného Řecka rozeběhl archeologický průzkum Akropole, začalo být záhy zřejmé, že množství nálezů bude vyžadovat místo pro své uložení, odborné zpracování, katalogizaci a nakonec i veřejnou prezentaci. Takovou potřebu mohlo nejlépe naplnit samostatné muzeum. Jakkoli zřejmá se mohla zdát potřeba vzniku takového muzea, cesta k němu nebyla úplně přímočará.

Agora Nezastupitelné místo v dějinách Řecka patří athénské Akropoli, ale významné památky najdeme i v jejím bezprostředním okolí. Nejblíže je to památný Areopagos, prostý výčnělek hrubé vápencové skály přímo proti propylajím. V nejstarších dobách býval dějištěm soudů a řečništěm archontů, jako oblíbené místo veřejných vystoupení později sloužil též kázáním prvních šiřitelů křesťanství – především apoštola Pavla a

Chrám Dia Olympského K nejstarším osídleným částem Athén patří oblast východně od Akropole, jíž směrem k Pireu protéká říčka Ilisos (od roku 1962 svedená do podzemí). Ta bývala životodárnou osou staré osady a údajně též místem modliteb Athéňanů v obdobích sucha, i když na samém počátku tradice jim bylo dopřáno vody víc, než bylo nutné.

Antické divadlo Neodmyslitelnou součástí života ve starých Athénách byla návštěva divadel, která Řekům dávala to, co nám dnes s takovou samozřejmostí poskytuje četba, poslech rozhlasu či sledování televize. Staří Řekové nečetli a většinou to ani neuměli. Vše zajímavé, ať už z politiky nebo z oblasti slovesné kultury, se k nim dostávalo jen ústním podáním. Návštěva

Pokud nám jméno Kerameikos napovídá nějakou souvislost s keramikou, nemýlíme se. Athénský „Hrnčířov“, klidná a romantická čtvrť ležící sotva kilometr severozápadně od řecké agory a Héfaistova chrámu, skutečně býval střediskem váženého oboru a z našeho pohledu domovem jednoho z nejvýznamnějších odvětví antického umění. Sluší se však předeslat, že v našich znalostech řeckého umění víceméně chybí

Athény si nejčastěji spojujeme s jejich antickou minulostí, ztělesněnou zejména Akropolí, jež už téměř čtyřicet let figuruje na seznamu Světového dědictví UNESCO, dalšími vykopávkovými lokalitami a několika muzei globálního významu. Město má však i další tváře, jež by bylo škoda při návštěvě opominout, byť nejsou zdaleka tak slavné jako antické památky. Následující vyprávění bude o

Dějiny Atén Vyprávění o Athénách byzantského období nás přeneslo od pozůstatků antického města na sever, do čtvrtí vzniklých ve středověku a za turecké správy, které se mezi přežívajícími křesťanskými chrámy a bez jednotného plánu rozvíjely a proměňovaly až do začátku 19. stol. Společenské a komerční centrum současných Athén leží kolem dvou náměstí – Omonia (Svornosti)