Paul Cézanne zemřel tak, jak si přál: se štětcem v ruce a navíc pod pověstnou tisícimetrovou vápencovou horou Sainte-Victoire, jež mu učarovala. Tolikrát se pokoušel zmocnit se jí, poprvé někdy v roce 1870, naposledy se za svým osudovým motivem vydal v říjnu 1906, zastihla ho ale bouřka a výsledkem prochlazení byl těžký zápal plic, jemuž 22. října podlehl.

Uprostřed Cours Mirabeau, nejrušnější třídy Aix-en-Provence, vyvěrá termální pramen o teplotě 34 °C. Několik zdejších vřídel objevili již Římané. Konzul Sextius považoval v roce 122 př. n. l. jejich existenci za dostatečně dobrý důvod k založení sídla. Z tehdejšího názvu Aquae Sextiae, francouzsky Les eaux de Sextius, vzniklo postupně Aix.

Paul Cézanne ve městě prožil dětství i středoškolská studia a po životních i uměleckých peripetiích se do Provence vrátil a přilnul k její nehybné krajině s malířsky mámivým světlem. Místy nejvíce spjatými s jeho životem prochází v Aix trasa značená mosaznými hřeby s písmenem C a umělcovým jménem. Procházka po malířových stopách začíná na rozlehlém kruhovém náměstí generála de Gaulla, jemuž místní neřeknou jinak než Rotonde podle obrovské kašny z roku 1860, stojící v jeho středu. Značky odtud vedou do čtvrti Mazarin, kterou jižně od starého Aix nechal v polovině 17. stol. vystavět arcibiskup Michel Mazarin, bratr slavného kardinála. V honosných palácích tehdy bydleli soudci, právníci, bankéři a členové parlamentu, jenž v Aix sídlil. V ulici Cardinale chodil Cézanne od roku 1858 na gymnázium. Na College Royal-Bourbon (dnes Lycée Mignet) se spřátelil s Émilem Zolou, také rodákem z Aix, který ho později přesvědčil, aby odeš…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Jižní Francie