„Znáš onu zem? Květ citronů se skví, oranže žhnou tam z temna listoví…“ Země citronů fascinovala nejen Goetha, když psal Mignoninu píseň do románu Viléma Meistera léta učednická (překlad V. Jirát a E. A. Saudek).
Sorrento a Amalfitana patří k nejvýznamnějším centrům pěstování citronů v Itálii. Všude jsou terasy s citroníkovými sady, které šplhají vzhůru po strmých svazích. Vidět mezi působivými kopci a modrým mořem záplavu zářivě žlutých citronů je skutečný zážitek.
Dnes se zde pěstují hlavně dvě odrůdy – Limone Costa d’Amalfi neboli Sfusato Amalfitano a Limone di Sorento neboli Femminello. Obě odrůdy dávají velké plody bohaté na vitamin C. Vůbec nejvíce citronů se v Kampánii vypěstuje na Sorrentském poloostrově a na ostrově Capri (asi 13 000 t přibližně na 600 ha). Zde jde o odrůdu Femminello, podle charakteristického tvaru plodu známou též jako „Sorrento oval“. Citrony váží maximálně 85 g, mají slámově žlutou dužinu a velmi kyselou šťávu. Jejich kůra je středně silná, drsná a díky vysokému obsahu éterických olejů velmi voňavá. Ze sorrentských citronů se vyrábějí mýdla a koupelové oleje, ale jejich nejznámější využití je v likéru limoncello. Stejně tak se pro výrobu limoncella používají i citrony odrůdy Sfusato, kterých se na Amalfském pobřeží ročně vypěstuje až 8000 t. Tyto citrony jsou větší (jeden váží 100–120 g), světle žluté a jen mírně kyselé. K přípravě limoncella se používá kůra plodů, která se vyluhuje v alkoholu, dokud se z ní neuvolní oleje. Výluh se pak míchá s cukerným roztokem…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Neapolský záliv/Amalfské pobřeží