Cornwall je nejzápadnější výspou Britských ostrovů. Zároveň patří k nejkrásnějším a nejpříjemnějším koutům Anglie. Svým návštěvníkům nabízí nádhernou přírodu i četné kulturní a dokonce průmyslové památky. Je ale skutečně v Anglii?
Návštěvníky nejzápadnějšího anglického hrabství Cornwall zřejmě překvapí, že mnohé místní názvy neznějí příliš anglicky a leckdy je obtížně je vyslovit. Vezměme si například Porthgwidden, Bedruthan, Porthcurno či Perranuthnoe… Ještě v 18. stol. se totiž v západních oblastech hrabství mluvilo kornštinou, patřící do skupiny keltských jazyků jako třeba velština nebo bretonština. Koncem 20. stol. se považovala kornština za téměř mrtvý jazyk, ale v posledních letech dochází k jejímu oživení. V březnu 2003 potvrdila britská vláda, že kornština splňuje podmínky Charty pro regionální a menšinové jazyky Rady Evropy. O dva roky později pak Andrew George, jeden z poslanců zvolených do britského parlamentu za Cornwall, složil jako první poslanecký slib v kornštině!
Cornwall také po staletí usiluje o nezávislost na Anglii. Dnešní nacionalisté by se zřejmě spokojili se stejným postavením, jako mají Skotsko, Wales či Severní Irsko. A nebo dokonce jako Normanské ostrovy, které nejsou součástí Spojeného království, nýbrž dependencí (závislým územím) britské Koruny. Nacionalistické spory však návštěvníka tohoto krásného kraje nemusí vůbec zajímat, nijak je nepocítí. Naopak, místní lidé jsou k cizincům více než přívětiví.
Můžeme se tak bez obav vydat na samý Konec země – Land’s End. Nejzápadnější cíp celé Anglie nabízí jedinečné přírodní scenerie, mořské pobřeží s divokým příbojem i zábavní park. Pravidelně každou hodinu sem jezdí autobus z Penzance.
Cornwall se však nepyšní jen nejzápadnějším, ale také nejjižnějším místem Albionu, kterým je poloostrov Lizard! Dvě další zajímavá místa najdeme na jihozápadním pobřeží hrabství. Jedním je přírodní divadlo Minack Theatre. První představení se tu odehrálo v roce 1932, na programu byla Shakespearova Bouře. Hercům tehdy svítily jen reflektory automobilů a měsíc… Druhým pozoruhodným místem je anglická odpověď na známý bretaňský ostrůvek Mont Saint-Michel. I cornwallský pohádkový hrad se nachází na ostrově, zvaném (jak jinak) St. Michael’s Mount, kam je možný přístup suchou nohou jen v době odlivu. Král Eduard Vyznavač tu nechal v polovině 11. stol. postavit kapli a přispěl k vybudování kláštera benediktinů. Když král Jindřich VIII. v roce 1536 rozpustil kláštery, příbytek mnichů se přeměnil na hrad. Od roku 1954 jej má v péči National Trust.
Téměř po celém Cornwallu se nad horizont zvedají vysoké komíny dávných strojoven. Jsou pozůstatkem rozsáhlého důlního průmyslu z let 1700 až 1914. Tehdy se odtud do průmyslových center Anglie vyvážela řada tolik potřebných…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Anglie