„Trůn králů, ostrov, jemuž žezlo vládne, ta majestátní zem, to sídlo Marta, ten druhý Eden, zemský ráj, ta pevnost, co sama Příroda si stvořila proti všem zhoubným nákazám a válkám, ten skvělý rod, ten svět sám pro sebe, drahokam vsazený do stříbra moře, které ho chrání jako vodní příkop před nenávistí méně šťastných zemí, ten požehnaný lán, ta zem, ta říše, ta Anglie…“
William Shakespeare: Richard II., přeložil Martin Hilský
Cornwall je nejzápadnější výspou Britských ostrovů. Zároveň patří k nejkrásnějším a nejpříjemnějším koutům Anglie. Svým návštěvníkům nabízí nádhernou přírodu i četné kulturní a dokonce průmyslové památky. Je ale skutečně v Anglii?
V 19. století bylo severoanglické město Manchester známé díky svému textilnímu průmyslu jako „Cottonopolis“. Doba slávy textilek je dávno pryč, uvadla s koncem druhé světové války. Dnes město ve světě reprezentují spíše oba fotbalové kluby – Manchester United a Manchester City. A také, možná překvapivě, kultura. Na počátku 21. století totiž dostalo novou přezdívku: „Museumchester“…
Při rozbřesku 20. století se oči většiny tehdejšího světa upřely na ostrov Wight, ležící v průlivu La Manche nedaleko od přístavu Portsmouth. V královském venkovském sídle Osborne umírala v lednu 1901 královna Viktorie. U úmrtního lože se setkal její nejstarší syn – princ z Walesu, za nedlouho král Edward VII., s německým císařem Vilémem II., který byl jejím vnukem…
Zahradou Anglie bývá obvykle označováno hrabství Kent na jihovýchodě. Stejné pojmenování by však klidně mohlo patřit i Cheshiru na severovýchodě. Ačkoli na východě i západě sousedí s kdysi velkými průmyslovými aglomeracemi, jeho chloubou bylo a je především zemědělství…
Angličané jsou svým charakterem naprosto jedineční, svérázní a poněkud konzervativní. Může za to ostrovní poloha země, drsné klima i historické okolnosti…
Když se řekne „pobřežní“, většina lidí si pravděpodobně za toto adjektivum doplní slovo „hlídka“. Zřejmě nikoho nenapadne spojení „pobřežní galerie“. Právě tak ale můžeme označit dvě kulturní instituce, které všem krizím navzdory vyrostly u mořského pobřeží v jihovýchodní Anglii – v Margate a v Hastingsu…
Nebýt velkého Alžbětince Williama Shakespeara, této labutě avonské, městečko Stratford-upon-Avon by se asi stěží objevilo snad na všech turistických mapách světa. Díky svému slavnému rodákovi je dnes po Londýnu druhým nejvyhledávanějším a nejnavštěvovanějším místem v Anglii…
Zájemci o dějiny britského námořnictva směřují nejčastěji do přístavu Portsmouth na jižním pobřeží Anglie, kde mohou v tamních Historických docích obdivovat legendární HMS Victory, nejdéle sloužící válečnou loď v činné službě na světě. Postavili ji však v jiných královských loděnicích – v Chathamu na východním pobřeží hrabství Kent…
Území Velké Británie je protkáno hustou sítí vnitrozemských vodních cest o celkové délce více než 3000 kilometrů, z nichž naprostá většina protéká Anglií. Lodě na nich musejí překonat přes 1500 zdymadel. A kde zdymadla k vyrovnání hladin nestačí, přijdou na řadu lodní výtahy. V současnosti jsou v Británii v provozu pouze dva: jeden u skotského městečka Falkirk a druhý v anglickém hrabství Cheshire, u vesničky Anderton…
Když se řekne Coventry, jedni si vybaví pověstnou lady Godivu, druzí pak barbarský nálet nacistické Luftwaffe, který v roce 1940 město téměř vymazal z mapy. Krásnou ženu dnes v centru Coventry připomíná její jezdecká socha, mementem válečných běsů jsou ruiny středověké katedrály…
Bez porcelánového šálku či hrnku si pití čaje, nejoblíbenějšího anglického nápoje, nelze představit. Porcelán, stejně jako čaj, přišel na Britské ostrovy z Číny. Proto se také porcelánu říká v Anglii většinou „China“. Na ostrovech byl poprvé vyroben v roce 1847 v dílně Pomona v Newcastle-under-Lyme ve Staffordshiru. Za Mekku porcelánu a keramiky však dnes můžeme bez nadsázky označit jiné město v tomto hrabství – Stoke-on-Trent…
Kent je díky své poloze a přístavům Folkestone, Dover či Ramsgate považován za bránu Anglie. Naprostá většina návštěvníků však tímto hrabstvím jen projede, pospíchá do Londýna, a nepozná tak nic z krásného kraje…
U mnoha míst v Anglii můžeme bez obav použít okřídlené úsloví, že „již staří Římané…“. Pro městečko Bath na jihozápadě Albionu to platí snad dvojnásob. Jeho historie je však mnohem starší. Zdejší minerální pramen vyvěrá snad deset tisíc let. Dnes se tu římská strohost snoubí s georgiánskou elegancí…
