Cosenza
Sochy špičkových italských i zahraničních umělců 20. stol., mezi nimiž nechybí De Chirico, Dalí, Modigliani, Consagra, Sosno či Rotella, proměnily v roce 2005 jeden a půl kilometru dlouhou pěší zónu Corso Mazzini, lemovanou elegantními obchody a rušnými bary, v galerii současného umění pod širým nebem, označovanou jako Museo allʼaperto Bilotti (MAB). Název je poctou zdejšímu rodákovi Carlu Bilottimu, podnikateli a sběrateli umění, který sochy městu daroval.
Hlavní město stejnojmenné kalábrijské provincie asi s 65 000 obyvateli leží na soutoku řek Crati a Busento. V průběhu jeho historie, která začíná už v antice, kdy bylo hlavním centrem kmene Bruttiů, ho opakovaně sužovala zemětřesení. Nejsilnější přišla v letech 1181, 1638 a 1783, další pak ale i během 19. a na počátku 20. stol. Za 2. sv. války bylo město vážně poškozeno spojeneckým bombardováním. Důsledkem je, že větší část města v údolí za soutokem obou řek je nová, s pěšími zónami (včetně Corso Mazzini), zelenými plochami a cyklostezkami. Jejím nejnovějším symbolem je od roku 2018 most San Francesco di Paola přes řeku Crati, nejvyšší (104 m) lanový most v Evropě, typické dílo slavného španělského architekta Santiaga Calatravy. Stará část města, stále ještě nesoucí stopy dlouhých desetiletí postupného chátrání v poválečné době, se táhne od soutoku obou řek vzhůru po svazích kopce Pancracio.
Cosenza se profiluje jako kalábrijské město umění. Zdejší Národní galerie v paláci Arnone opatruje mezi díly z 16.–18. stol. i obrazy velkého kalábrijského barokního malíře Mattii Pretiho. Různá plátna z 16.–20. stol. obdržela také od Roberta Bilottiho, synovce v úvodu zmíněného Carla Bilottiho.
K uměleckým projektům města patří také právě probíhající kontroverzní stavba Alarichova muzea (Museo di Alarico) přímo u soutoku Crati a Busenta, na úpatí kopce Pancracio. V nízké moderní budově ze skla a kovu bude umístěno muzeum věnované osobě slavného vizigótského krále Alaricha, který se proslavil dobytím Říma v roce 410. Podle legendy se z Říma vydal Itálií na jih a chtěl se přes Sicílii dostat do severní Afriky, ale v Cosenze zemřel na malárii. Jeho vojáci prý odklonili tok Busenta a krále pohřbili v jeho řečišti společně s jeho koněm, zbrojí, ale hlavně s pokladem ukořistěným v Římě, který prý tvořilo 25 tun zlata, 150 tun stříbra a k tomu šperky a cenné předměty všeho druhu. Po pohřbu pak zase vrátili řeku do původního směru, takže voda bezpečně chránila hrob před lupiči. Alaricha připomíná i moderní socha Paola Grassina na břehu řeky před staveništěm, umístěná sem v roce 2016. Zobrazuje krále stojícího na hlavě svého koně, který má ale místo nohou chůdy. Příběh Alarichova legendárního pokladu se má stát dalším lákadlem, vábícím do Cosenzy turisty…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Basilicata a Kalábrie