Delta Dunaje

Delta Dunaje, vlévající se mnoha rameny do Černého moře, leží v rumunském historickém regionu Dobrudža a z menší části zasahuje i na území Ukrajiny. Je nejzachovalejší říční deltou v Evropě, a i proto je zapsána už od roku 1991 na seznamu Světového dědictví UNESCO…

Dunajská delta je unikátní, i když v některých ohledech se jí podobá delta řeky Rhôny, vlévající se na jihu Francie do Středozemního moře. Není sice v Evropě největší, prvenství náleží deltě Volhy u Kaspického moře, ale jejích zhruba 3 450 km² stačí alespoň na druhé místo. Část zapsaná jako památka UNESCO tvoří jádro delty a leží celá na území Rumunska (3 124 km2). V roce 1998 ale byla vyhlášena ještě biosférická rezervace Dunajská delta na více než dvojnásobné ploše (7 322 km2), která má i ukrajinskou část. Třetím ze vzájemně se překrývajících chráněných území je rumunský národní park Delta Dunării (5 800 km²).
Dunajská delta jako by se rozhodla dokázat, od čeho je slovo delta odvozeno, tedy od velkého řeckého písmene Δ, protože má téměř ideální tvar rovnoramenného trojúhelníku. Nedaleko města Tulcea se Dunaj dělí do tří mohutných ramen směřujících na východ, k černomořskému pobřeží. Severní Kilijské rameno je zároveň hranicí mezi Rumunskem a Ukrajinou, což do jisté míry komplikuje volný pohyb, protože nejsme jen na hranici dvou států, ale i na hranici Evropské unie. Rameno je pojmenované po ukrajinském průmyslovém městě Kilija (dříve součást tzv. Besarábie), které je pro Ukrajinu i důležitým dunajským přístavem. Na rumunském břehu mu sekunduje mnohem menší Chillia Veche, známá již z byzantinských dob jako Stará Kilija, která si dodnes uchovává vesnický ráz. Jsou pro ni typické přízemní domy s ozdobnými dřevěnými štíty nabarvenými na modro a na zeleno a s rákosovými doškovými střechami. Podobná stavení můžeme vidět v mnoha vesničkách roztroušených po celé deltě. Obě Kilije, rumunská i ukrajinská, leží přibližně ve dvou třetinách asi stokilometrového pohraničního ramene, které odvádí do Černého moře více jak polovinu veškeré dunajské vody. Je ze všech ramen nejmohutnější a působí trochu odosobněným dojmem.
Z hlediska romantických zážitků na tom není o mnoho lépe ani prostřední, trochu opomíjené rameno Sulinské, pojmenované po přístavním městečku Sulina na černomořském pobřeží. Představuje jakousi osu delty. V 19. stol. bylo prohloubené, technicky upravené a narovnané. V současnosti měří jen asi 70 km a protéká jím přibližně pětina dunajské vody. Protože je nejkratší a nejhlubší, má Sulinské rameno nejrušnější námořní dopravu. Proplouvají jím i velké nákladní lodě směřující do vnitrozemských přístavů jako je Brӑila nebo Hârşova.
Nejjižnější, 112 km dlouhé Svatojiřské rameno je pouze nepatrně vodnatější než rameno Sulinské, ale plavba po něm bývá mnohem klidnější a díky vinutí řeky také romantičtější. Pojmenováno je po malém přímořském městečku Sfântu Gheorghe, které je již desítky let cílem velkého množství návštěvníků delty. Dojet do tohoto městečka autem nelze. Tady je svět člunů a lodí…

Shopping Cart