Borové a smíšené lesy, úrodná pole, louky a pastviny, v nichž se občas zjeví mohutné koruny staletých dubů, jež pamatují doby králů. Lužní lesy, místa tajemná, tichá a zcela liduprázdná. Podmáčené louky, mokřady a rákosí jsou rájem vodních ptáků. Pomyslnou osou zdejší krajiny je Pilica, oblíbená řeka vodáků.
Při prohlídce dalších místností se dozvíte leccos zajímavého ze života Augusta III. Možná vás trochu zaskočí jeho poněkud neobvyklé stravovací zvyklosti. „Budil se ve tři hodiny ráno a po probuzení si dopřál šálek čokolády,“ říká nám nad prostřenou tabulí v jídelně naše průvodkyně Weronika Radoszewska. „Snídani i večeři vynechával, ale během dne obvykle snědl až deset chodů.“ Kromě zvěřiny rád konzumoval i sladkovodní ryby a potrpěl si na sladkosti. Jeho zásluhou se na polských jídelníčcích nejspíš objevily také brambory, jejichž růžové nebo fialové květy do té doby sloužily jako pouhá dekorace stolů. Král patřil rovněž k vášnivým sběratelům porcelánu, a proto se jídla na jeho tabuli nepodávala na stříbrných, ale na porcelánových talířích. Spolu se svým otcem, Augustem II., dokonce založili první evropskou manufakturní výrobu porcelánu v saské Míšni.
V muzejní expozici jsou pak k vidění vzácné ukázky nejen z míšeňské porcelánky, ale i několik talířů a pohárů z asijské sbírky pocházející z Japonského paláce poblíž Drážďan. V jedné z vitrín je vystavený dokonce i šálek, z kterého pravděpodobně August III. popíjel svou ranní čokoládu. Nesbíral ovšem pouze porcelán, ale i obrazy, a byl také velkým milovníkem hudby. V jednom z výstavních sálů si tak můžete prohlédnout i portréty jeho oblíbených skladatelů, k nimž patřili zejména Johann Sebastian Bach a dvorní kapelník v Drážďanech, Johann Adolph Hasse. U lůžka se zeleným baldachýnem nám pak naše průvodkyně prozradila i několik zajímavostí z panovníkova manželského života. Byl totiž ženatý s Marií Josefou z habsburské dynastie, se kterou měl 14 dětí. A jeho manželství prý bylo velmi láskyplné a loajální. Panovnická dvojice dokonce sdílela i společnou ložnici, což bylo v tehdejší době hodně neobvyklé.
Za velkou láskou do Nieborowa
Barokní zámek vznikl na konci 17. století na objednávku kardinála Michała Stefana Radziejowského. Autorem projektu byl významný polský architekt nizozemského původu Tylman van Gameren. Dvoupatrovou budovu na obdélném půdorysu s vysokou mansardovou střechou a dvěma věžemi obklopuje nádherný francouzský park.
V průběhu 18. století se zámek dostal do rukou významných šlechtických rodů, zejména rodu Radziwiłłů, kteří jej přeměnili v reprezentativnírezidenci. Interiéry nechali upravit v rokokovém a později klasicistním stylu a nashromáždili rozsáhlé umělecké sbírky.
V 19. století zámek krátce upadal, ale princ Michał Piotr Radziwiłł jej opět obnovil a vrátil mu původní lesk. Ve 20. století byl objekt upraven (např. přidání dalšího patra ve 20. letech) a stal se centrem společenského života.
Během druhé světové války byl zámek uchráněn před zničením. V roce 1945 však byla většina rodiny Radziwiłłů, včetně majitele panství vévody Janusze Radziwiłła deportována příslušníky NKVD do pracovního tábora Krasnogorsk v Sovětském svazu. Zámek pak přešel do vlastnictví Národního muzea se sídlem ve Varšavě, které zde zřídilo svou pobočku jako Muzeum v Nieborowě a Arkádii, které zahrnuje kromě samotného zámku a zmíněné francouzské zahrady i anglický park založený na konci 18. stol. Helenou Radziwiłłskou v několik kilometrů vzdáleném Myslakówě. Jde o jeden z nejstarších a nejzachovalejší parků v Polsku s volnou kompozicí.
Na zámku si můžete vyslechnout příběh o lásce s hodně trpkým koncem. Vypravuje o polském králi Zikmundovi II. Augustovi a Barbaře Radziwill, dívce z vlivné aristokratické rodiny v Litvě. Dnešním pohledem šlo o vztah romantický, ale v 16. století vyvolal pobouření v panovnické rodině i vzpouru polské šlechty. Příběh začíná sňatkem 14leté Barbary, která si na přání rodičů bere šlechtice o 16 let staršího. Bezdětné manželství končí po pěti letech úmrtím partnera a mladá vdova bez potomků nemůže podle litevských zákonů zdědit manželův majetek. Panství tedy připadne litevskému velkovévodovi a zároveň polskému králi. Zikmund II. August se poprve setkal s Barbarou, když v Li…
Úplné znění článku naleznete zde