Dobrá špatná poloha Hřenska

Na rozdíl od obcí větších, starších a jinak slavnějších. Svou popularitu odvozuje od zcela extrémní polohy, která v sobě zahrnuje mnoho positiv i negativ spojených s jeho existencí, prosperitou a trvalým ohrožením. Je to pohraniční obec v sousedství německého Saska, která byla po staletí posledním českým obchodním střediskem na Labi, po němž se od raného středověku dopravovalo zboží v obou směrech. Navíc stojí u staré obchodní stezky, zvané Česká cesta. A je také vstupní branou do Čech a zároveň do národního parku České Švýcarsko. V Hřensku, s výjimkou kritických období, vždy kvetl obchod, doprava, turistika a dlouho také podloudnictví.
Na druhé straně je Hřensko snad nejohroženější českou obcí. Vinou své polohy bylo prvním místem, které plenily armády násilně vniknuvší do Čech od severu. Pustošily je požáry i smrtelné epidemie cholery a moru, které se dostávaly do Čech labským kaňonem. Nejméně dvakrát ve své historii se téměř vylidnilo. A hlavně s Labem před okny a pískovcovými skalami v zádech stojí na vyhrazeném velmi úzkém prostoru, odkud není kam ustoupit. Labská voda sevřená v kamenném kaňonu vždy reaguje zvýšenou vodní hladinou i na malé povodně každého ze svých přítoků. Občas se rozvodní i říčka Kamenice – sice malá, ale když ji zahltí přívaly vod, její dravý proud bývá nebezpečnější než pomalejší voda v Labi. Stejně jako opakující se záplavy tady trvá i odvěké nebezpečí padajících skal.
Kamenné bloky tady padaly odjakživa, nebo aspoň pokud lidská paměť sahá. Už ve 14. století se nedaleko ústí Kamenice zřítila do Labe velká skála, která ohrozila lodní dopravu, a až na příkaz samého krále a císaře Karla IV. byly balvany z řečiště postupně odstraňovány. Podrobněji je už zaznamenáno padání skal v 19. a 20. století…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 8/2004

Hledáte ubytování v sevrních Čechách? Najdete je na: http://www.travelguide.cz

Shopping Cart