Nejvyšší hory celé jižní části Afriky se táhnou v délce kolem 1000 km takřka poledníkovým směrem a místy poměrně prudce spadají směrem k Indickému oceánu. Maximální výšky 3482 m n. m. dosahují na území samostatného státu Lesotho, kde se jim říká Maloti nebo Maluti – prostě Hory. Tvoří přirozenou státní hranici mezi tímto malým horským státem, který leží celý v nadmořské výšce přes 1000 m, a Jižní Afrikou, jíž patří jejich většina. Severní výběžek se přimyká k ještě menšímu státu – Eswatini.
Bantuský kmen Zuluů kdysi Dračí hory pro jejich mohutné skály a rokle nazval uKhahlamba, „stěna vztyčených oštěpů“. Bílí osadníci je pojmenovali Drakensberge, protože zdejší štíty, stolové hory a četné jeskyně si o draky přímo říkaly. Ani Zuluové tu však nebyli původními obyvateli. Přišli v pozdním 17. stol. z oblasti dnešního Konga a vytlačili odtud původní obyvatele – Sany. Mezi lety 1860–1911 přicestovalo do podhorských oblastí za prací na plantážích cukrové třtiny mnoho Indů, kteří rovněž přispěli k mnohotvárnosti zdejší kultury.
Horské skaliny oplývají mnoha jeskyněmi a v nich bylo na 600 místech objeveno kolem 35 000 úžasných skalních maleb lidí a zvířat, lovu, tance i rituálů, které tu před dvěma až čtyřmi tisíci lety lidstvu zanechali Sanové. Nejcennější výtvory jsou přístupné, ovšem vesměs v dost vysokých partiích – nejspíš aby byly blíž nebesům a zůstaly uchráněny před ničením, což se naštěstí podařilo a dodnes udivují nejen svým provedením, ale i svěžestí barev. Tyto horské partie právem patří ke světovému dědictví UNESCO. Nejprve byl v roce 2000 na seznam Světového dědictví zapsán pouze jihoafrický park uKhahlamba/Drakensberg, ale v roce 2013 byla tato památka rozšířena o navazující lesothský národní park Sehlathebe a zapsána jako přeshraniční pod novým jménem Maloti-Drakensberg Park. Kromě výjimečné přírodní krásy a největšího souboru skalních maleb v subsaharské Africe vyniká park i velkou rozmanitostí různých biotopů, v nichž roste velké množství endemických druhů rostlin. Vynikající podmínky skýtá třeba i pro nejrůznější dravce, jako je například ohrožený sup kapský či jihoafrický poddruh orlosupa bradatého.
Dračí hory jsou součástí dlouhého horského stupně Great Escarpment, který jako obří podkova doslova objímá celou jižní Afriku. Vznikly v období jury vulkanickou činností, která překryla bazaltovými proudy vrstvy sedimentů, jež se pak na některých místech dostaly opět na povrch díky tektonické aktivitě a erozi. Jako přirozená dominanta krajiny jsou také říčním a oceánským rozvodím: Zatímco řeka Tugela (Thukela) pramenící v jihoafrické části Dračích hor teče do Indického oceánu, řeka Orange pramenící v Lesothu, kde jí říkají Senqu, odvádí své vody napříč Jižní Afrikou do Atlantiku.
Geomorfologicky se Dračí hory člení na několik částí. Nejseverněji leží poněkud nižší, ale nesmírně zajímavá oblast kolem jednoho z největších kaňonů na světě, který tu vyhloubila řeka Blyde a jejíž přítoky ji ozdobily mnoha menšími vodopády.
Vysokohorská plošina Ukhalhlamba začíná 8 km dlouhou, téměř kolmou, 500 m vysokou a 5 km dlouhou skalní stěnou zvanou Amfiteátr. Pokračuje neméně spektakulárním kaňonem řeky Tugely se stejnojmennými vodopády, o nichž se tradičně tvrdilo, že jsou druhé nejvyšší na světě (po venezuelském Salto Ángelu). Měření českých geodetů, kteří sem podnikli expedici v roce 2016, mu však přisoudilo první příčku s výškou 983 m (u vodopádu Salto Angél se uvádí nejčastěji 979 m). Plošina vrcholí stolovou horou Mont-aux-Sources (hora Pramenů, 3282 m n. m.), přes kterou prochází rozvodí řek Tugely a Orange. K vodopádům řeky Tugely doputujete od severu z parkoviště u Witsieshoeku šestikilometrovou, místy řetězovými žebříky opatřenou stezkou. Ale i kratší túra k fotogenickému masivu Sentinel každého potěší. Celá tato oblast byla vyhlášena národním parkem Royal Natal. Navzdory jeho označení ale nejde o národní park spravovaný vládní agenturou South African National Parks, nýbrž o provinční park spadající pod orgány provincie KwaZulu-Natal.
Severně od Tugely se prostírá kraj zvaný dodnes Zululand. Krásnou přírodu tu dotvářejí kruhové vesničky kraaly, v nichž i domky mají kruhový půdorys a uprostřed je křovisky ohraničené místo pro přenocování dobytka. Rádi bychom je bývali prozkoumali blíž, ale na kontakt s vesničany nás bylo příliš mnoho. Pravda, Zuluové si rádi vydělávají představeními pro turisty, ale ta se konají hlavně při svátečních příležitostech. A tak jsme se aspoň těšili z pěkného ubytování v kruhových chatkách inspirovaných zuluskými originály.
Centrální část Dračích hor je turistům zpřístupněna nejlépe, včetně více možností přenocování. Nejseverněji leží Cathedral Peak (3004 m), který jako první zdolali horolezci Basset-Smith a Kingdon v roce 1917. Cestou k němu se prolézá spektakulárním skalním otvorem kamenného hřibu. Dalšími nápadnými vrcholy jsou Cathkin Peak (3181 m) nebo Champagne Castle (3377 m). Cestou k Monkʼs Cowl (3229 m) se prochází kolem elegantní vyhlídkové skály Sphinx a Křišťálového vodopádu. Oblíbeným cílem je hora Giantʼs Castle (3315 m) připomínající ze západní strany spícího obra. Přístupové cesty nebývají těžké, ale jistou fyzickou zdatnost a kvalitní obuv samozřejmě vyžadují. Do skalních výšin už se pouštějí jen zdatní alpinisté a horolezci, pokud možno vždy s místním průvodcem.
Jižní část Dračích hor je naopak málo turistická, a proto pravým rájem zvířat. Začíná horským průsmykem Sani Pass (2876 m), v Jižní Africe nejvýše položeným, který představuje jediné silniční spojení z provincie KwaZulu-Natal do Lesotha – vede tudy úzká štěrková cesta sjízdná pouze s náhonem na všechna čtyři kola. Dále pak Dračí hory dotvářejí jižní hranici Lesotha a dosahují už výšek „jen“ něco přes 2000 m.
Dračí hory oplývají nádhernými sceneriemi a jejich impozantní hradba působí až magicky. Není divu, že v nich J. R. R. Tolkien našel inspiraci pro Mlžné hory ve fiktivní Středozemi ze svého slavného románu Pán prstenů. V katastrofickém filmu 2012 sice nehrozí draci ani čarodějové, zato zde způsobí zkázu světa výzdvih africké litosférické desky, který rázem povýší Dračí hory na nejvyšší horstvo světa. Ale to je naštěstí jen smyšlený příběh…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Jihoafrická republika