Dvě tisíciletí moravské vinné révy

V období Velké Moravy (833—906) začal kníže Svatopluk zakládat ve zdejším kraji vinice ze sazenic dovezených z Uher a Rakouska a od těch dob dobří vládcové této země vždy dbali o zdejší vinohrady.
První velký rozvoj moravských vinic je spojený se středověkým křesťanstvím, kdy se mešní víno stalo i součástí liturgie. Od 12. století byly i na Moravě zakládány četné kláštery a ty zase zakládaly vinice. Vinná réva se zpočátku vysazovala na svažitých, neúrodných, kamenitých půdách, kterou šlechta ochotně pronajímala měšťanům i svým poddaným. Například měšťané z Brna a Olomouce získali na Hustopečsku tolik vinic, že se prací na nich zabývalo skoro veškeré místní obyvatelstvo. Vinice zvyšovaly majetek malých obcí i velkých měst a byly ku prospěchu církvi i šlechtě. Význam vinohradnictví stále rostl a bylo potřeba jej podřídit jednotnému zákonu. Viniční řád byl ustanovený roku 1309 v dolnorakouském Falkensteinu a když se Hustopeče staly největší vinařskou obcí jižní Moravy, měl tento zákon, zvaný horenské právo, své výkonné orgány pro Moravu právě zde. V čele této nezávislé vinařské samosprávy stál horný a jejími členy byli horníci. Toto staročeské označení vinařů bylo odvozeno od viničních hor, jak se tenkrát vinice obecně nazývaly. Karel IV., velký příznivec vína, se staral o vinice i na Moravě. Vinaře například podporoval tím, že jejich mladé vinice na dvanáct let osvobodil od daní a teprve z třináctiletého vinohradu odváděli „horníci“ poprvé desátek nájemci a 30 litrů králi. Prodej vína byl však stále značně omezený a podléhal přísné kontrole. Teprve od roku 1784 mohl prodávat každý to, co sám vyprodukoval. Tak vznikl prodej vína pod „věchem“ a věchet slámy, jako označení hostince a později i jiného soukromého majetku, mnohde na vesnicích přetrvává, například v podobě snopce zavěšeného na ovocných stromech podél cest.
Hrozny Tramínu Trvalý rozvoj vinařství začal za renesance, v 16. století, a vrcholil kolem roku 1820, kdy bylo na Moravě neuvěřitelných 29 801 hektarů vinic. Téměř třikrát více než v současnosti. Ale vzápětí přišla několikanásobná vinařská pohroma. Nejprve za kruté zimy roku 1866 polovina vinic vymrzla a přibližně tou dobou byl do Francie zavlečen z Ameriky nebezpečný kořenový škůdce – mšička révokaz (Phyloxera vastatrix), který postupně ničil všechny evropské vinice. Na Moravu dorazil kolem roku 1890, kdy už se vinicemi šířily další dva zabijáci vinné révy, původem rovněž z Ameriky. Byla to houbová onemocnění – plíseň révová (Plasmopara viticila) a padlí révové (Uncinula necator). Uplynula celá desetiletí než se vinaři naučili čelit mšičce roubováním domácích odrůd na odolné americké podnože a než byla nalezena obrana proti houbovým chorobám. Pěstování vína však bylo čím dál tím dražší a obtížnější, a tak ve 30. letech minulého století zůstalo na Moravě jen kolem 3800 ha vinic. Jejich plochy se za dalších třicet let zvětšily na 7000 hektarů. V šedesátých letech minulého století prošly vinice další rekonstrukcí propagovanou profesorem Krausem z Vinařského ústavu v Lednici. Nové vinohrady se přizpůsobovaly zemědělské velkovýrobě a používání strojů – proto se začaly vysazovat s širokými meziřádky a réva měla vysoké vedení. Takto v současnosti vypadají skoro všechny velké evropské vinice.
Mikulov - pohled od seveu Koncem 20. století, po počátečních zmatcích s restitucemi a s rozpadem vinařských družstev, prochází vinohradnictví další velkou, hlavně organizační přeměnou, která však výrazně zvýšila kvalitu produkovaných vín. Zákon o vinohradnictví a vinařství dal vinařům právní jistoty a také stanovil takzvané viniční tratě, které jsou státem částečně dotovány. Byly nově stanoveny i vinařské oblasti – v kraji pod Pálavou jsou čtyři: mikulovská, velkopavlovická, mutěnické a Podluží – s vyjmenovanými vinařskými obcemi, zaregistrovanými tratěmi a počtem vinařů, ať firem nebo jednotlivců. Tato zdánlivě formální záležitost má však pro propagaci a kvalitu vín nesmírný význam. Když si dnes budeme kupovat moravské (ale i české) lahvové víno, měli bychom si pečlivě prostudovat etiketu. Nejkvalitnější vína se už nyní pěstují pouze na zaregistrovaných viničních tratích, tedy v polohách, kde jsou dlouhodobě vhodné podmínky pro získání vysoce kvalitních hroznů, a u nichž je stanoveno, jaké odrůdy je zde možné pěstovat a do budoucna bude též určeno maximální možné množství sklizených hroznů.

Hledáte ubytování na jižní Moravě? Najdete je na: http://www.travelguide.cz

Shopping Cart