Traduje se, že počátky vinařství na Moravě začínají ve 2. století, kdy X. římská legie vyslala část svého vojska na jižní Moravu. U Mušova, na Římském kopci, postavili vojáci zděnou pevnost a nedaleké pálavské kopce osázeli prvními vinicemi…
Ve sklípku je šero a chladný, vlhký, kysele nasládlý vzduch vyplňuje vinným oparem celou klenutou podzemní chodbu, která už něco pamatuje. Z velkého skleněného koštýře vytéká přes vinařův ukazováček, který už také něco pamatuje, neklidný rudý pramínek…
S výjimkou atomových elektráren snad není v naší republice kontroverznější stavby, která by vyvolala tolik vášnivých sporů a diskusí, jako právě tyto jihomoravské nádrže. Spory mezi ekology a vodohospodáři provázely jejich stavbu i dostavbu v roce 1989 a trvají také po jejich napuštění…
Už několik týdnů před Narozením Panny Marie začíná ve Velkých Bílovicích, pod kopcem Hradišťkem, velký neklid. Největší vinařská obec se chystá na své hody. Začíná se generálním úklidem a mnohde i obílením domu a přemalováním lidových ornamentů kolem oken a dveří, které časem už trochu pobledly…
Když počátkem dvacátých let minulého století prováděl geolog K. Jüntter, jinak ředitel mikulovského muzea, geologický průzkum Pavlovských vrchů, náhodně objevil nad obcí Dolní Věstonice nápadně velké množství archeologických předmětů…
V dobách minulých bývaly naše obce národnostně i nábožensky mnohem pestřejší než v současnosti. Jmenovitě na jižní Moravě žili vedle Čechů ve velkém počtu i Němci a mnohde, zejména ve městech, byly početné komunity židovské. Ve 20. letech 16. století k nim přibyla i velká náboženská sekta novokřtěnců, jimž Moravané říkali habáni…
Kdo navštívil Mikulov před mnoha lety, dnes ho nepozná. Jihomoravské městečko s dominantním zámkem na kopci se vylouplo z šedi a oprýskanosti v barevnou a malebnou jižní tečku na hranici naší republiky, která by při cestách po kouzelném kraji rozhodně neměla chybět…
Přírodní zvláštnosti Pavlovských vrchů odjakživa jitřily lidskou představivost a ta jim přisoudila mnohé další, nadmíru podivné obyvatele. Strach naháněli bludičky, černí psi, černý jezdec na třínohém koni i kostry švédských vojáků.
Bohatý a teplý kraj na dolním toku Dyje patří k nejkrásnějším a také k nejhodnotnějším přírodním celkům naší republiky. Jednotlivé pálavské kopce s nejvzácnějšími teplomilnými druhy byly sice už od roku 1946 chráněny jako rezervace, ale až o třicet let později se stala Pálava i s východní Milovickou pahorkatinou chráněnou krajinnou oblastí, která zaujala plochu 83 km…
Kraj rozlehlých nížin a pahorkatin, nad kterými se s královským gestem zvedá krásná Pálava, je tak požehnaný dary země, že už samo jeho jméno vzbuzuje milé vzpomínky a úsměv na tváři. Jižní Morava. Kraj pod Pálavou…
Obřích sudů je ve vinařských oblastech naší země dost a všude tvrdí, že ten jejich je největší. Sud nadměrné velikosti o obsahu 1014 hl sídlí také ve sklepení mikulovského zámku a je součástí expozice o vinařství.
Jižní Morava je nejsušším místem naší republiky, s výrazným minimem srážek v Dyjskosvrateckém úvalu, který leží v deštném stínu Vysočiny. A přece je právě zde nejvíce mokřadů – stojatých i tekoucích vod, bažin, mokřin i podmáčených luk…
Celé dny se tudy člověk může procházet nebo projíždět a stejně se dost nenasytí stále nových scenérií této podivuhodné parkové krajiny na dolním toku Dyje. A když pokračuje v toulavé cestě od jedné romantické stavby ke druhé, marně se pokouší určit, která z nich je nejzajímavější, která nejlépe dominuje okolní krajině…
Už dávno jsme si zvykli na slovní seskupení Lednicko-valtický areál, označení nerozdělitelného celku, který si vysloužil i světové uznání. Valtice, známé městečko obklopené vinicemi a s krásným zámkem, se však – co se týče historie – od Lednice trochu liší…
