Rezidence Lichtenštejnů

Ještě před 84 lety patřily Rakousku. Valticko převzala Československá republika až roku 1920 na základě saintgermainské mírové smlouvy, která vymezovala nové hranice. Idylické náměstí s nově omítnutou radnicí, před ní kašna a vedle park se staletým velikánem. Brána naproti zve k návštěvě zámeckého areálu: vzorně uhrabané cestičky, perfektně střižené stromy do tvaru kuželů, vlevo bývalá kočárovna, vpravo konírna, v čele impozantní barokní zámek. Všude ticho, sem tam cvakne spoušť fotoaparátů ojedinělých návštěvníků. Je totiž všední den. Město, známé už od 12. století, pochopitelně při běhu dějin zažilo rozruchu až dost, takže si dnešní úhlednost a poklid vrchovatě zaslouží. Ale jen do zítřka.“Pojďte na prohlídku raději dnes, v sobotu máme hlášený jeden autobus za druhým. Taky byste se nemuseli dovnitř vůbec dostat,“ radí průvodkyně s nepostradatelným svazkem klíčů.
Celé široké okolí je spojeno s rodem Lichtenštejnů, takže ani Valtice nejsou výjimkou. Patřily jim od konce 14. století, ale jako rezidence místního vladaře začaly fungovat až ve 2. polovině 16. století, zatímco moravská Lednice byla letním sídlem. Ve své době by Lichtenštejny asi sotva napadlo, že jejich nápad – propojit „byt“ a „chatu“ v jednotně utvořený krajinný celek (přestože mezi nimi procházela zemská hranice) – bude dnes tolik oceňovaný. Současní nositelé jména pověstného rodu žijí v Lichtenštejnském knížectví (vzniklo roku 1719), kam se jejich předkové z Valtic přestěhovali teprve roku 1938.

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 4/2004

Hledáte ubytování na jižní Moravě? Najdete je na: http://www.travelguide.cz

Shopping Cart