O Floriade se často píše i hovoří jako o zahradnické olympiádě, což je dost udivující, protože tohle srovnání hodně kulhá – největší světová zahradnická výstava není žádným soubojem o branky, body, sekundy, jejím hlavním účelem je ukázat na veřejnosti, co nového a zajímavého se událo v zahradnických oborech za posledních deset let. Takže mnohem víc než olympiádu nám může připomenout EXPO.
Ačkoliv Floriade za sebou nemá nijak dlouhou existenci (její premiéra proběhla v roce 1960), během necelého půlstoletí si dokázala získat velkou popularitu. Dokonce tak velkou, že se to může zdát překvapující i v zemi, kde má pořádání květinových výstav dvousetletou tradici a kde se již v 17. století konaly celonárodní poutě za rozkvetlými tulipány. Floriade však zaujala široké vrstvy Holanďanů jednak daleko širším záběrem než měly všechny dřívější květinové výstavy, ale zároveň i délkou svého trvání. Probíhá totiž od dubna do října, v nejkrásnějším období zahradníkova roku a během něj se neustále proměňuje, podle toho, které rostliny zrovna kvetou. Dá se říci, že návštěvník, jenž by na výstavu pravidelně přicházel jednou za měsíc, ji pokaždé nalezne v jiné podobě. A ještě jedna pozoruhodnost je spojena s Floriade – každý ročník se koná na jiném místě, speciálně upraveném pro tento účel a navíc se záměrem, že po skončení akce bude výstavní areál nadále sloužit obyvatelům okolních měst či obcí. Návštěvníci výstavy tak mají možnost posoudit nejnovější trendy kultivace nizozemské krajiny, neboli mohou vidět, jak se dnes – řečeno slovy Karla Čapka – „dělá Holandsko“.
Pro letošní Floriade, celkově pátou v pořadí, bylo již v roce 1994 vybráno území, jež se rozkládá mezi obcí Hoofddorp a městem Haarlem, na místě kdysi vysušeného jezera Haarlemmermeer. Hlavní architekt Floriade, Niek Roozen, plochu o výměře 65 hektarů rozdělil na tři části, které od sebe odlišil funkcí a které „označkoval“ jedním dominantním objektem.
Vstupní části vévodí hlavní výstavní pavilon s neobvyklou skleněnou střechou, jež byla sestavena z 19 000 fotovoltaických článků – kromě toho, že zakrývá plochu odpovídající zhruba čtyřem fotbalovým hřištím (10 000 m ), kryje i veškerou spotřebu elektrické energie v areálu. V největší prostoře pavilonu, který se pod přesahující střechou tak trochu ztrácí, jsou soustředěny rostliny z tropů a subtropů, ale lze tu vidět i různé kreace předních aranžérů květin. S mnoha pěstitelskými novinkami se mohou návštěvníci seznámit v přilehlém sektoru skleníků.
Zatímco hlavní pavilon, jemuž se říká „Střecha“, je nejpozoruhodnějším objektem celé Floriade z architektonického hlediska, dominanta střední části výstaviště, stupňovitá vyhlídková pyramida Big Spotters Hill, je zase objektem pozoruhodným z hlediska technického – navršit z písku pyramidu do výše čtyřiceti metrů totiž opravdu není běžná věc. Výmluvný je údaj o spotřebě stavebního materiálu, kterého muselo být dovezeno půl milionu kubíků…
Pyramida se tyčí nad stylizovanou nizozemskou krajinou, rozčleněnou pravoúhlou sítí vodních kanálů. Na čtvercových „polderech“ stojí na dvě desítky objektů, z nichž některé ztvárňují současné představy o životě v blízké budoucnosti, jiné zase seznamují návštěvníky s činností různých nizozemských institucí či s ekologickou problematikou; je tu ale třeba i propagační pavilon provincie Zuid – Holland. Střední část výstavy se dá s trochou zjednodušení označit jako „vzdělávací“. Téměř každá expozice je vybavena multimediální technikou, nechybí tady však ani úsměvné legrácky, například přívozy přes kanály, které musí návštěvník – chce-li se dostat na druhý břeh – rozpohybovat vlastní silou.
Srdcem třetí, vizuálně nejpoklidnější části areálu výstavy je jezero Aan Het Meer, obklopené lesem. V něm bylo vybudováno několik tematických zahrad i jedna z největších turistických atrakcí, tzv. Údolí květů, které připomíná známý Keukenhof a kde již v zahajovací den výstavy vítalo návštěvníky okolo milionu rozkvetlých tulipánů, narcisů a hyacintů. Při východním břehu jezera pak našla místo zahrada leknínů, na březích jeho jihozápadního cípu zase dostaly prostor expozice několika evropských a asijských zemí.
Stručný popis areálu letošní Floriade pochopitelně nemůže informovat o všech zajímavostech či možnostech, které unikátní akce svým návštěvníkům nabízí. Snad z něj ale vyplývá, že musí nutně zaujmout mnohem širší okruh lidí, než jen skalní milovníky zahradničení.