Mozaika

Za třicetileté války ho poškodili Švédové a na konci II. světové války, kdy v něm byli ustájeni koně, utrpěl škody při ostřelování Brna. Po nedávné opravě svítí bílou omítkou. Z jeho vnějších ozdob je na severní straně budovy zajímavý motiv medvěda vytesaný do kamene, nad gotickým oknem ve východním štítu zase upoutá pozornost pozdně gotický reliéf připomínající monogram jména Maria a obličejová maska. Uvnitř stojí za povšimnutí hlavně plochý dřevěný malovaný strop. V kostelíku se dnes konají svatby a bohoslužby ve východní liturgii.

„Kdo jí ryby v každém čase, ten je zdráv a štíhlý v pase“, tak praví staré české přísloví. Ačkoliv jsme považováni za klasickou velmoc v produkci sladkovodních ryb, každý obyvatel u nás sní průměrně za rok pouze jeden kilogram sladkovodních ryb. Často pouze jen svou vánoční porci. Kapr, obchodně označovaný jako „český kapr“ a rybáři zvaný pouze rybou, je nejvýznamnější rybou našeho i evropského rybníkářství a představuje téměř 90 % naší rybí produkce. Zbytek konzumní osádky rybníků tvoří dovezení tolstolobici a amuři, dále pak lín, síh severní maréna a v posledních letech i siven americký. Ale zdaleka ne všude je kapr považován za lahůdku. Například v USA a v Austrálii je označován za plevelnou rybu a ke konzumaci se nevyužívá.

MozaikaTéměř 10 milionů cestujících chce v letošním roce přepravit nová švýcarská letecká společnost SWISS. Stala se nástupcem Swissairu, který neunesl tíhu finančních problémů znásobených krizí letecké dopravy po tragických událostech 11. září loňského roku v USA. Společnost SWISS vznikla na základech úspěšných regionálních aerolinek Crossair. Kapitál ve výší 2,7 miliardy švýcarských franků nutný k založení nové společnosti shromáždili Švýcarská federální rada, kantony, banky, ale i průmyslníci, soukromí investoři a samotní obyvatelé země, kteří nechtěli připustit ztrátu národní letecké společnosti, jež do svého krachu patřila k symbolům švýcarské solidnosti, jistoty, kvality a prosperity. SWISS využívá 130 letadel, s nimiž létá do šesti desítek zemí 4 kontinentů, do Prahy 3 x denně. Společnost také počítá s tím, že se zařadí do některé ze světových leteckých aliancí.

MozaikaVyhlídková věž Vasco da Gamy nabízí jedinečný výhled na lisabonské výstaviště, které patří k nejmodernějším v Evropě. Vystavěno bylo na místě bývalých ropných rafinérií, skladišť a opuštěných doků na břehu řeky Tejo pro světovou výstavu Expo 98. Kromě výstavních pavilonů, jejichž architekturu ovlivnilo téma světové výstavy – oceány a objevné plavby portugalských mořeplavců – najdou návštěvníci v areálu Parku národů sportovní, zábavní a kulturní centra i řadu restaurací. Nejpřitažlivějším místem je oceanárium, jedno z největších v Evropě. Někdejší opuštěná průmyslová zóna se tak proměnila v živou část města, kam obyvatelé portugalské metropole pravidelně přicházejí trávit svůj volný čas.

V naší republice je přes 24 tisíc rybníků většinou z 15. a 16. století a jejich celková plocha dosahuje 52 tisíc ha. Zatímco v 16. století se na Třeboňsku z mnohem většího počtu rybníků vyprodukovalo sotva 200 tun ryb za rok, po zavedení Šustových reforem se tato produkce zdvojnásobila. Současný roční výlov ryb v našem státě dosahuje téměř 20 tisíc tun a průměrně se pohybuje kolem 340 kg na jeden hektar. Zatímco v chladných, málo úživných, lesních písčitých rybnících je to sotva 50 kg/ha, akumulační rybníky mají až 700 kg/ha a intenzifikační rybníky s bohatým přikrmováním téměř 1200 kg/ha. Ovšem ve vysoce produkčních farmách teplých oblastí jihovýchodní Asie, kde ryby nemusí zimovat, se dosahuje produkce až několika desítek tun na jeden hektar. Kaprovi trvá v závislosti na podmínkách chovu tři až čtyři roky než pohlavně dospěje. První rok dorůstá 7—15 cm, druhý rok 15—28 cm, třetí rok 20—45 cm, čtvrtý rok 25—55 cm a pátý rok 35—65 cm. Průměrná váha lovených ryb ve čtvrtém roce života je okolo 2 kg. Zatímco v zahraničí je spíše zájem o nižší váhové kategorie kaprů, Češi dávají přednost větším, a tudíž i tučnějším rybám. Největší kapr byl uloven v roce 1711. Měřil téměř jeden a půl metru a vážil 35 kilogramů. Stáří kapra lze poměrně spolehlivě určit podle lamel na šupinách, a tak víme, že nejstarší známý kapr se dožil 47 let. Kapr je neodmyslitelnou součástí Vánoc, symbolem jižních Čech a je také základem našeho rybníkářství. Je nejčastějším úlovkem sportovních rybářů, natrvalo zakotvil v lidové slovesnosti. Podle tradice přináší kapří šupina bohatství a proto ji zvláště Jihočeši rádi nosí v peněžence.

MozaikaNávštěvníky Egypta doprovází na každém kroku policie. Její stanoviště byla zřízena u všech památek, ozbrojenci v neprůstřelných vestách střeží křižovatky ve velkých egyptských městech, hosté musí v hotelech procházet bezpečnostními rámy, turistické skupiny doprovázejí bodyguardi. Egypt se tak snaží přesvědčit turisty, že pobyt v zemi je bezpečný. Opatření byla zavedena po teroristických útocích na USA loni 11. září, které vedly k výraznému poklesu cestování do arabských zemí. Egyptské ekonomice, v níž turistika vytváří více než 11 % hrubého domácího produktu, zaměstnává 2 200 000 lidí a je hlavním zdrojem deviz, způsobily značné těžkosti.

Snad každý Jihočech zná, nebo alespoň slyšel téměř zlidovělou heraldickou pověst o založení rodu Rožmberků. Některá jména a fakta lze doložit historicky, o jiných existují jen dohady. Nicméně když kolem roku 1600 namaloval (patrně) Tomáš Třebechovský sérii obrazů o rozdělování erbovních růží a příjezdu Vítkovců na svá údělná zboží, pověst jako by dostala hmatatelný základ a v kraji zcela zdomácněla. Zakladatelem ryze českého rodu Vítkovců byl Vítek z Prčic (†1194), který se pohyboval u dvora přemyslovského krále Vladislava II. (I.) a jeho syna Bedřicha. Patrně od něho také dostal v politicky velmi neklidné době okrajové, málo obydlené území Koruny české – jižní Čechy. Zestárlý Vítek si podle pověsti jednoho dne k sobě povolal pět svých dospělých synů a rozdělil mezi ně svůj jihočeský majetek. K pozemkům přidal každému synovi i erbovní znak – květ pětilisté šípkové růže. Tak vzniklo pět základních rodových větví pánů z Růže, kteří se začali, v tehdy módní poněmčené podobě, nazývat Rožmberkové. Červenou růži na stříbrném poli dostal Vok, zakladatel nejúspěšnější krumlovské větve. Tento erb později přešel i na třeboňské panství. Zlatá růže na modrém poli připadla Jindřichovi, zakladateli Jindřichova Hradce. Tentýž erb získalo i panství v Telči. Stříbrná růže na červeném poli patřila Vilémovi z Landštejna, jehož potomci žili ve stálých sporech s Hradeckými a „mečem po meči“ brzy vymřeli. Modrou růži ve zlatém poli dal prý otec Smilovi, zakladateli větve pánů ze Stráže.Ti však nebyli příliš úspěšní a jejich potomci patřili jen k nižší, málo významné šlechtě a dokonce stranili v husitských válkách táboritům. Černá růže ve zlatém poli byla určena pro Sezemu – černá proto, že se narodil „načerno“, jako levoboček, a zlatá jako výraz otcovy lásky. Tento erb se uchoval v Sezimově Ústí, nicméně ani tato větev v historii nijak nevynikla. Mezi Rožmberky existovaly mnohostranné a složité dědické smlouvy, které měly udržet majetek „v rodině“. A i když některý Rožmberk smlouvu nedodržel, ostatní se snažili ztracené panství zase zpět vykoupit. Vítkovci vládli v jižních Čechách od 13. do 17. století a v době své vrcholné moci měl rožmberský vladař (z krumlovské větve) fakticky svrchovanou moc jako kníže. Příslušníci této větve byly většinou první po králi a vládli od Šumavy až na Českomoravskou vrchovinu. V rakouském Podunají jim patřila panství Raabs, Haslach a Falkenštejn. (Záviš z Falkenstejna byl také Vítkovec – jak známo milenec a tajný manžel královny vdovy Kunhuty, popravený na Hluboké.) Největší Vítkovská dominia vznikla na Krumlově, Rožmberku, v Nových Hradech, Telči a Třeboni.

Shopping Cart