„V žádné baskické vesnici nesmějí chybět tři stavby: radnice, fronton na pelotu a kostel,“ říká náš průvodce Andy, když zastavuje auto před radnicí v Bidartu. Bílá hrázděná stavba s trámy a okenicemi natřenými načerveno reprezentuje typický baskický dům. Dnešní syntetická barva nahrazuje původní býčí krev, která také dokázala chránit dřevo proti nepřízni počasí. Baskický dům vyniká praktičností, využívá dostupných materiálů a odpovídá klimatickým podmínkám. Obyvatelé přímořského kraje Labourd například stavějí domy zadní stranou k moři, proti větru a vlhku, které zvláště v zimě pronikají každou skulinkou. Průčelí bývají obrácena k východu, k vycházejícímu slunci. Baskové milují své domy. Bývají to často rodinné usedlosti, které si generace předávají po staletí. Nejlépe to dokládají dnešní místních obyvatel, kteří často přijali jména svých rodinných domů. Příjmení Etcheverry tak znamená „nový dům“, Etchegaray „dům na kopci“ a Etchegorri „červený dům“…
Úplné znění článku naleznete v časopise Země světa č. 6/2002.
Další informace o Francii naleznet zde: http://www.sopka.cz
Jaroslav Skalický