Mnoho švýcarských měst vděčí za svůj půvab horám, někdy alespoň na horizontu, ale ve většině případů v těsné blízkosti. Některá leží v údolích a horami jsou těsně obklopena, jiná naopak vznikla na plošinách obklopených roklemi a údolími. Do druhé skupiny patří i Fribourg, centrum stejnojmenného kantonu na západě Švýcarska.
Fribourg leží u jazykové hranice mezi frankofonní a německy hovořící části Švýcarska. Zatímco kanton je oficiálně dvojjazyčný, město se považuje oficiálně za frankofonní obec (francouzsky mluví více než dvě třetiny z jeho necelých 40 000 obyvatel) s významnou německy mluvící menšinou. Setkáme se proto i s německým jménem města Freiburg, často s dodatkem „im Üechtland“ pro odlišení od jiných měst tohoto jména.
Město na strategicky výhodném ostrohu nad smyčkou řeky Sarine (německy Saane) založil roku 1157 vévoda Berchtold IV. z mocného rodu Zähringů a obdařil ho rozsáhlými privilegii. Ta pak respektovali i Kyburkové, kteří město získali v roce 1218, a po nich Habsburkové, kteří je od nich koupili v roce 1277. To je názornou ukázkou osudů, jaké sdílela města v držení feudálů, ale Freiburg se i přesto těšil výhodám vlastní ústavy a poměrně nezávislé samosprávy. Přitom však musel čelit neustálým střetům se sousedy, zejména s ambiciózním Bernem a se savojskými vévody. Příklon k Savojsku v 15. stol. nakonec do města přinesl převahu francouzského jazyka a kultury, na níž pak nic nezměnilo ani získání samostatnosti v roce 1477 a přistoupení k švýcarské konfederaci o čtyři léta později.
Město, nyní už pod jménem Fribourg, se zatím rychle rozvíjelo a z úzkého, 40 m vysokého a místy jen 100 m širokého ostrohu se rozrůstalo do okolí. Dobře si vedlo též po ekonomické stránce. Po celý středověk bylo střediskem obchodu a vlastní řemeslné výroby (zejména tkalcovství a barvířství), ale nevyhnuly se mu ani neblahé procesy s kacíři (zejména s valdenskými) a s čarodějnicemi. A náboženský fanatismus nepominul ani po nástupu reformace. V 16. a 17. stol. byl katolický Fribourg naopak baštou protireformace a reakce. Ba co více, místní patricijská elita byla těsně spjata s francouzskou monarchií a „švýcarští“ žol…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Švýcarsko – život v objetí hort