Provincie Guadalajara vypadá na mapě, jako by nezapadala do puzzle provincií autonomního společenství Kastilie-La Mancha, protože vykukuje na sever, a vyčnívá tak z celku. Možná i proto není často na prvním místě cestovatelských plánů. Ale nepoznat ji by byl turistický hřích.
Leží severovýchodně od Madridu, a pokud se vydáte směrem na Zaragozu, první větší město již na území Kastilie-La Mancha je Guadalajara, hlavní město provincie. Už název naznačuje arabský původ města. Bylo založeno v 8.–9. stol. pod názvem Wad-Alhijara, volně přeloženo „řeka kamenů“ čl „údolí kamenů“. Ve městě se určitě zastavte, abyste si přinejmenším prohlédli unikátní goticko-mudéjarský palác vévodů Infantado s renesančními prvky. Najdete v něm muzeum provincie a také informace o rodu Mendozů, jednom z nejvýznamnějších ve Španělsku, kteří se pyšnili zmíněným titulem. V Guadalajaře se také narodil dobyvatel Nuño Beltrán de Guzmán, který v Mexiku založil stejnojmennou a možná slavnější jmenovkyni Guadalajary.
Z města se můžete vydat do pohoří Sierra Norte s nedotčenou přírodu, ale také tzv. černou architekturou ve vesničkách La Vereda, Matallana, El Espinar, Campillo de Ranas nebo Valverde de los Arroyos. Podle místní legendy prý tyto vesnice stvořil Bůh v poslední den stvoření, kdy už nebylo skoro žádné světlo, a proto jsou zahalené do tmy. Ve skutečnosti jsou domy postaveny z černé břidlice, která jim dává zvláštní temnou barvu, a ze stejného materiálu jsou i jejich střechy.
Anebo se vydejte do Sigüenzy, ale ještě předtím se zastavte v přírodní rezervaci Barranco del río Dulce, kde řeka Dulce vyhloubila kaňony v mocných vápencových vrstvách. Mezi skalními stěnami můžete pozorovat supy bělohlavé, orly skalní nebo sokoly stěhovavé. Úžasný výhled na zákruty řeky jsou z vyhlídky, která nese jméno významného španělského režiséra a ochránce přírody Félixe Rodrígueze de la Fuente.
Sigüenzu založili Maurové a ponoříte-li se do jejích uliček, dříve či později stanete před katedrálou nebo hradem. Ten je typickou ukázkou mohutných kastilských hradů, podle nichž část tohoto autonomního společenství nese jméno Castilla neboli „země hradů“. Předhradí umožňuje přístup k hlavní bráně ze 14. stol. se dvěma věžemi. Velké vnitřní nádvoří připomíná maurské alcazaby, kam se stahovalo obyvatelstvo v případě nebezpečí. Uprostřed se zachovala studna, která pevnost zásobovala vodou. Určité části interiéru, které je možné navštívit, protože dnes je hrad hotelem patřícím do sítě historických paradorů, dokonale reprodukují původní sály, kde žili biskupové a jejich dvůr. Město Sigüenza dobyl totiž biskup Bernardo de Agén v roce 1123 a byl prvním, kdo se pustil do obnovy staré maurské pevnosti. V roce 1355 tu král Pedro I. Kastilský uvěznil svou manželku Blanku, aby jí zabránil podporovat šlechtice, kteří ho chtěli sesadit z trůnu. Ne nadarmo se mu říkalo Pedro el Cruel neboli Krutý. Dodnes je prý možné potkat královninu trpící duši, jak bloudí v noci po chod…
Úplné znění článku naleznete zde