Červeným vagonkem Rødhette stoupáme do výšky 320 metrů nad mořem. Na druhém konci ocelového lana je zavěšen modrý Blåmann, který po kolejích pozemní lanovky Fløibanen sjíždí dolů. Bergen má ve znaku hradební bránu posazenou na sedmi kopcích. Fløyen je jedním z nich a z vyhlídky pod jeho vrcholem se nám otevírá nádherný pohled na město.
Bryggen
Snadno přístupný, ale dobře chráněný záliv na západním pobřeží Norska přímo vybízel k vybudování přístavu, jenž by sloužil obchodu. Založení osady Bjørgvin, v překladu Zelené louky mezi horami, je připisováno králi Olavu Kyrremu v roce 1070. K jeho rozmachu přispěla především obrovská poptávka po sušených rybách v Evropě, které zdejší obchodníci nakupovali od rybářů ze severnějších oblastí Norska a k jejichž konzervaci dováželi velké množství soli z pobaltských měst. Král Håkon Håkonsson v roce 1230 udělil celní a obchodní výsady německým kupcům, a tak zapojil Bergen do svazu hanzovních měst, jenž pod vedením německého Lübecku sdružoval prosperující obchodní centra severní a západní Evropy v oblasti Severního a Baltského moře a prakticky zde ovládal veškerý obchod. V Bergenu dokonce fungovala od roku 1360 jedna ze čtyř hlavních kanceláří hanzovního spolku, jenž v časech největšího rozkvětu ve 14. stol. představoval významnou hospodářskou, politickou a vojenskou sílu. O její moci se přesvědčil norský král Erik II. Magnusson. Když chtěl privilegia hanzy omezit, uvalila hanza na Norsko obchodní blokádu, zemi hrozil hladomor a král musel požádat o mír.
Bergen měl tehdy asi 6000 obyvatel, z nichž značná část přišla z Německa. Žili v oddělených čtvrtích města, především Bryggenu, a těšili se výhradnímu právu obchodovat s rybáři ze severu, kteří sem každé léto přijížděli prodat své úlovky. Tyskenbryggen neboli Německé nábřeží, jak Norové německou oázu nazývali, tvořily tehdy asi tři stovky výstavných dřevěných domů o třech podlažích. V přízemí přední části kupci obchodovali, v zadním traktu měli skladiště. V prvním patře byly umístěny kanceláře, pokoje a jídelny, v nejvyšším poschodí bydleli ve společných ložnicích zaměstnanci a sloužící.
Kupeckou čtvrť dřevěných domů často pustošily požáry. V letech…