Na severozápadním konci Turnova, směrem na Malou Skálu, stojí na pravém břehu Jizery v části města, jež nese jeho jméno, zámek Hrubý Rohozec. Nehledejme však v jeho vzhledu či historii nějakou drsnost či krutost. Přívlastek „hrubý“, postaru prostě „velký“, v minulosti obdržel, aby se odlišil od nedaleké vsi Malý Rohozec, dnes také součásti Turnova.
Současný vzhled zámku Hrubý Rohozec je naopak malebný, ne nadarmo uvedl August Sedláček své povídání o něm v desátém svazku Hradů, zámků a tvrzí českých konstatováním, že je „skrze úpravnou svou způsobu a věž při něm se vypínající pravou ozdobou této krajiny.“ Samozřejmě, že původně stál na skále nad Jizerou gotický hrad postavený Markvartici na samém počátku 14. stol. Z jeho pozdně gotické přestavby na přelomu 15. a 16. stol. pochází brána v přízemí věže, kterou se dodnes vchází na nádvoří. Zdobí ji erby Krajířů z Krajku a Šelmberků – Johanka z rodu prvního a její manžel Jan z rodu druhého s přestavbou začali. Zhruba o 100 let později, když už patřil Vartemberkům, byl Rohozec přestavěn na renesanční zámek. Záhy poté přišla Bílá hora a třicetiletá válka, Rohozec se stal majetkem Albrechta z Valdštejna a ten ho dal v léno svému generálovi a pozdějšímu hraběti Mikuláši Des Fours.
Původně brabantský rod Des Fours přesídlil ke konci 15. stol. do Lotrinska a poprvé se ocitnul v Čechách díky hraběti Ludvíkovi, který působil jako lotrinský vyslanec u dvora Rudolfa II. Zmíněný Mikuláš byl jeho mladším synem. Když obdržel Rohozec, rozhodl se na něm usadit natrvalo, a tím založil českou větev rodu, jíž Rohozec, mezitím v názvu doplněný o „Hrubý“, patřil až do roku 1945, kdy byl zkonfiskován podle tzv. Benešových dekretů. Poslední majitel, hrabě Karel Bedřich Des Fours Walderode, vznesl už skoro před dvaceti lety restituční nárok na zámek. Ve stále neuzavřené kauze pokračuje od jeho smrti v roce 2000 jeho vdova Johanna Kammerlanderová. Okresní soud v Semilech její nárok letos nepravomocně potvrdil a kauza se přesunula k soudu krajskému.
Dnešní empírovou podobu získal zámek na přelomu 18. a 19. stol. za hraběte Františka Antonína. Jeho stejnojmenným synem vymřela roku 1831 rohozecká větev rodu a zámek připadl vzdálenému bratranci hraběti Josefovi, jenž se psal už Des Fou…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Český ráj