Po Zámecké stezce

Nenápadná a pouhých 3,5 km dlouhá stezka spojuje Turnov se zámkem Hrubý Rohozec. Zdánlivě hodinová procházka se ale může pěkně natáhnout, pokud se nejprve chvíli věnujeme městu, pak zaskočíme do muzea, nevynecháme ani Dlaskův statek a na závěr se v zámeckých interiérech přeneseme do období první republiky.

Turnov se pyšní přídomkem „srdce Českého ráje“, za nějž vděčí své poloze. Ve městě, které zakládali Markvarticové někdy v polovině 13. stol., mnoho proslulých památek není a oko se tu nepotěší ani libými architektonickými celky. Na druhé straně to ale není jen město „s tím velkým obrazem“, jak si ho mnozí matně vybavují. Velký obraz, tedy 10 × 8,5 m velké plátno Pobití Sasíků pod Hrubou Skálou, na jehož vzniku se v roce 1895 významnou měrou podílel Mikoláš Aleš, tu stále mají. Je umístěno v galerii Muzea Českého ráje. Dnes už ho asi těžko brát jinak než jako ukázku dobové atmosféry zjitřeného nacionalismu. Dílo založené na falzifikátu (údajná bitva byla popsána v Rukopisu královédvorském) a záměrně rezignující na historickou věrnost (jakkoli to ve spojení s falzem zní podivně) ve prospěch všeslovanského hrdinství mi vždycky připadalo jako ztělesnění té horší stránky čecháčkovského národovectví, v lepším případě takové „kdo neskáče, není Čech“ konce 19. století. Ale mluvíme-li o muzeu, které letos oslavilo jedno a čtvrt století své existence, neměli bychom zapomenout, že v něm jsou i zajímavé expozice, jež změnily v posledních letech svou tvář nebo byly otevřeny úplně nově. Aktuálních změn podložených nejnovějšími výzkumy se spolu s přestěhováním ze suterénu do prvního patra dočkala archeologická expozice, v kraji drahých kamenů bychom se určitě neměli vyhnout expozici kamenářství a zlatnictví, natož nově instalované Klenotnici. S tímto tématem souvisí i nová expozice otevřená před rokem v Kamenářském domě. V zahradě muzea byla postavena replika posledního turnovského roubeného městského domu z počátku 18. stol., jehož originál na Havlíčkově náměstí se bohužel nepodařilo uchránit před demolicí v roce 1973. Přízemí Kamenářského domu je věnováno polodrahokamům a uměleckým řemeslům s nimi souvisejícím, v patře se pak připomíná osobnost výtvarníka, historika umění, etnografa, sběratele a velkého znalce lidové kultury severovýchodních Čech, PhDr. Josefa Václava Scheybala. A ostatně součástí Muzea Českého ráje je i Dlaskův statek, kam se vypravíme za chvilku.

Zůstaňme ale ještě na okamžik v Turnově. Velkou pozoruhodností je židovský hřbitov a synagoga v jižní části města. Židy pozval do Turnova Albrecht z Valdštejna a hřbitov vznikl ve druhé polovině 17. stol., nejstarší dochovaný náhrobek je z roku 1680. Jiným zajímavým místem jižně od Turnova hned za železniční tratí je ves Nudvojovice. Na jejím okraji se nachází významné archeologické naleziště, kde byly objeveny pozůstatky osídlení z mladší doby kamenné, pozdní doby kamenné (kultura se šňůrovou keramikou) i doby bronzové a železné (lid popelnicových polí). Kromě toho ale stojí za pozornost i snáze nalezitelný a dostupný kostel sv. Jana Křt…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Český ráj