„Byl hodný pán, byl moudrý pán / pan Humprecht Černín z Chuděnic. / Snad na nás nepomyslil sic, / však přece budiž opěván, / jen dobré o něm, zlého nic. / Neb vystavěl nám nad Sobotkou hrad / pan Humprecht Černín z Chuděnic.“ Takhle veršoval Fráňa Šrámek ve sbírce Splav na začátku básně věnované zámečku na okraji Sobotky, který už 85 let jeho rodnému městu patří.
Obcí vlastnících hrad či zámek je víc, jako nemovitost opěvovaná básníkem také není Humprecht jediný, ale kolik znáte zámků, jež mají podobu dvou do sebe vsazených elipsoidů a na špičce střechy turecký půlměsíc? Já vím pouze o jednom – a o něm vám teď budu chvíli vyprávět.
S Humprechtem jsou spojena dvě tvrzení, jež spolu asi vznikem souvisela a v minulosti se opisovala z jedné publikace do druhé. Zvláštní tvar Humprechtu je prý tak nápodobou Galatské věže v Istanbulu a půlměsíc na vížce připomíná turecké věznění zakladatele zámku. Není a nepřipomíná. Inspiraci k neobvyklé stavbě je třeba hledat v Itálii, a nejen proto, že jejím architektem byl Carlo Lurago, původem Ital a dílem jeden z nejvýznamnějších barokních architektů u nás. Zakladatel zámku, výše citovaný Humprecht Jan Černín z Chuděnic, nejen že do Itálie směřoval na svou kavalírskou cestu a s tamní architekturou se pak znovu dobře seznámil, když v letech 1660–1663 působil jako vyslanec císaře Leopolda I. v Benátkách, ale italská kultura ho okouzlila a on všemožně podporoval její pronikání k nám. A co víc (a hlavně) – oženil se s Italkou, Dianou Marií, hraběnkou di Gazoldo, dvorní dámou císařovny Eleonory. Zřejmě právě jí k potěše rozhodl se Humprecht Černín ke stavbě zámečku v této podobě, ale marně. Krasavice, považovaná některými svými současníky za nejkrásnější ženu světa, sice dala Humprechtovi dva syny, ale v Čechách si nikdy nezvykla a někdy v době, kdy se zámeček začínal plánovat, svého ma…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Český ráj