Nový způsob malby v plenéru, tedy v přírodě, objevila skupina mladých francouzských malířů, kteří se tak zároveň vzbouřili proti přísným pravidlům oficiální ateliérové tvorby prosazované konzervativními výtvarníky z Francouzské akademie. Hlavním námětem jejich obrazů se stala příroda ve světelných proměnách dne a ročních dob, kdy jednotlivé objekty ztrácely pevné kontury a celé jako by se rozplynuly v reji barevných skvrn. Tyto obrazy čistých barev slunečního spektra zachycovaly nálady a dojmy prchavého okamžiku.

Normandské Côte Fleurie – Květinové pobřeží – leží mezi ústím Seiny a Orne. Ve druhé polovině 19. století se během několika desetiletí proměnilo v módní pláže, kam na léto přijížděla vybraná společnost umělců, zámožných měšťanů a aristokracie. Chudé rybářské vesnice a zanedbané středověké přístavy se měnily v luxusní letoviska s hotely, kavárnami, obchody a přímořskými kolonádami. Jména obcí jako Cabourg, Deauville, Trouville nebo Honfleur dostala zvuk a brzy je znala celá Francie. Odlesk této mondénní atmosféry padl i na nedaleké velké přístavní město Le Havre na pravém břehu obrovitého, otevřeného ústí řeky Seiny.

V Honfleuru, opevněném přístavu z 15. století, se v námořnické rodině Bodinových narodil roku 1824 syn Eugéne. Vyrostl z něho podnikavý mladík, který si už v osmnácti letech otevřel v Le Havru papírnictví, kde také vystavoval současné místní malíře. Někteří z nich jej ponoukali, aby sám začal malovat a zasvětili jej do tajů umělecké tvorby. V šestadvaceti už poprvé vystavoval vlastní obrazy, a ty měly takový úspěch, že dostal stipendium, aby mohl studovat malířství v Paříži. Tam se seznámil s mnoha umělci, kteří se pozdějších letech vzájemně ovlivňovali a jako jedna tvůrčí generace postupně směřovali k novému uměleckému stylu – impresionismu. Sám Boudin přiznával, že ke krajinomalbě jej přivedli dva o pět let starší umělci – Gustav Coubert a Johan B. Jongkind.

Selský syn Coubert byl socialistický bouřlivák, realista a velmi úspěšný malíř. Od roku 1865 pobýval na Květinovém pobřeží – nejprve ve vesnici Trouville, kam také občas přijížděli spisovatelé G. Flaubert a Alexander Dumas, a pak jako host hraběte z Choiseul v módním letovisku Deauville, které teprve před několika lety založil vévoda z Marny pro příslušníky vysoké společnosti. Tady namaloval řadu obrazů z pobřeží, takzvaných marín a okouzlil jimi i mladého Boudina. Johan Jongkind byl nizozemský malíř, který pobýval v Paříži a často také zajížděl na normandské pobřeží, kam jej přitahovalo fluidum Côte Fleurie. Pro Boudina byl velkou inspirací jeho energický, přerušovaný rukopis barevných skvrn.

Rodák z Honfleuru se nakonec stal velmi uznávaným a žádaným malířem, za kterým přijížděli další mladí umě…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Západní Francie