Evropané se v Indii, i přes obrovskou toleranci místních obyvatel, snadno dostávají do trapných situací, které mohou překazit hezké vztahy a poznávání této velmi zajímavé země. Chovat se v Indii podle tamějších pravidel slušného chování je pro našince často velmi obtížné. Podívejme se tedy na pár zajímavých rozdílností, které jsou vžité téměř na celém území Indie. Pokud by vás zajímal původ takové etikety, hledejte ho v historii hinduismu.

V Indii není zvykem za všechno děkovat, mnohdy to spíš působí až směšně. Proč děkovat za službu rikšákovi, když mu dáme peníze… Poděkování je míněno jako skutečné ocenění, např. když zcela nezištně dostaneme dárek. Ale nedivme se, když se žebrák, kterému jsme hodili pár rupií, netváří nijak vděčně. Obdarováním jsme si přeci my zlepšili karmu a on nám k tomu jenom dal příležitost. Takže kdože vlastně komu má poděkovat?

Zdravit v Indi je také často zbytečné. Stačí jen pokynutí hlavou a úsměv. Indické namasté či namaskar je projevem úcty a není vždy totožné s naším přáním dobrého dne… Při odchodu se také nezdraví. Avšak dotknete-li se někoho nohou nebo botou, což je v indických mačkanicích celkem běžné, je třeba se řádně omluvit, protože jste dotyčného urazili.

Slina je něčím značně nečistým, takže olíznutí prstů, ale i třeba známky na poště, je v Indii činem zavrženíhodným. S tím souvisí i líbání. Veřejné líbání přátel i třeba jenom na tvář je pro Indy nedůstojné a přímo nechutné.

Pokud je něco podáváno či bráno, je třeba k tomu používat vždy pravé ruky. Levá je nečistá (i když je umytá) a používá se na omývání „pozadí“ po použití toalety. K tomu slouží v této místnosti kyblík a kohoutek s vodou. Toaletní papír se v Indii nepoužívá, neboť ucpává úzké odpadní trubky.

Osobní hygiena se provádí zásadně ráno. Měly by se vyčistit všechny tělní otvory, samozřejmě včetně intenzivního čištění zubů. Hlasité chrchlání, chrochtání a kloktání je běžné. Doporučeno je polévání se vodou. Něco takového jako koupání ve vaně je posuzováno jako „válení se ve vlastní špíně“.

Naopak hlasité krkání a pouštění větrů ve společnosti není v Indii žádný přečin.

Na spaní, mimo zimní období, se nepoužívají žádné přikrývky, uléhá se v denním oděvu a až ráno po sprše se mění oděv za čistý a nažehlený.

Před a po jídle se vždy myjí ruce. Jídlo se konzumuje třemi prsty pravé ruky. Anýz s cukrem nabízený po jídle v mističce s účtem je skvělý pro trávení.

Pokud se pije z lahve, nedotýkají se rty hrdla.

Čas nehraje v této zemi tak významnou roli jako v Evropě, takže nedochvilnost se toleruje. Netrpělivost, rozčilování se, vztek jsou vlastnosti opovrženíhodné.

Jste-li pozváni na večeři, buďte trpěliví a nepočítejte s tím, že jídlo dostanete před jednadvacátou hodinou, spíše ještě později. Pokud je vám nabídnut alkohol, bývá to právě na lačný žaludek. Většina Indů středních vrstev moc pít neumí, ale chtějí se před Evropany předvést, a tak pozor na následky!!!

Při konverzaci se nezmiňujte o tom, že někdo z vaší rodiny, nedej bože vy, je rozvedený a že nemáte bratra. Lhaní, vlastně „mlžení“ faktů je vpořádku a ani vám se zpravidla nedostane pravdivých informací. Stejná pravidla platí i v obchodní oblasti.

Před vstupem do místnosti a do chrámu odkládejte obuv.

Při sledování filmu v kině je hlavní hrdina hlasitě povzbuzován, na zápornou postavu se mručí a náznaky milostných scén jsou odměňovány potleskem.

Dámy, pozor na oblečení! Ženské nohy mají být zakryté až ke kotníkům. Částečně obnažené břicho naopak není žádný přečin.

Indie je zemí velmi puritánskou. Evropští muži by měli být opatrní a nenutit ke komunikaci indické ženy středních a vyšších vrstev. Stejně tak koketování s nádhernými Indkami může být nebezpečné. Naopak Evropanky budou obklopeny žádostivými domorodými mladíky prakticky neustále.

Do Indie se dostává velké množství amerických filmů. Diváci se domnívají, že náš způsob života je totožný s hrdiny takových seriálů, jako je např. „Dallas“ nebo v současnosti v indické televizi běžící „Sex ve městě“. Není pak divu, že nás pokládají za bohaté, ale hlavně nemravné.

Indická etiketa má krajové zvyklosti a samozřejmě i míra jejího dodržování u jednotlivých rodin se značně liší. Řada prohřešků se dá omluvit poukázáním na kulturní odlišnosti. Nejlépe zabírá široký úsměv, zájem o nápravu a pochvala. Sympatie Indů získáte zcela jistě zájmem o děti. Takže výkřiky nadšení, že dotyčný má dva syny, nebo že dcera je tak krásná, že může být miss Indie, případně pochování miminka (bez plen je to riziko), dělají divy a snad i přestane vadit, že nemáte bratra a lístek jste průvodčímu ve vlaku podali levou rukou.