Na obrazech malířů, kteří přijížděli do zdejších podhorských obcí Rybné, Říček či Slatiny, se Orlické hory představují především v detailních pohledech jako poklidná krajina strání, polních cest, alejí, vesnických roubenek a bystrých potoků. Jsou zobrazovány v romantickém stylu pérovek bratří Liebscherových, v akvarelech Viktora Faltise i na olejových plátnech Antonína Slavíčka. Maloval je i Herbert Masaryk, nejtalentovanější z dětí prezidenta T. G. Masaryka. Vojtěch Sedláček se ve zdejší Javornici dokonce usadil a neúnavně zvěčňoval Orlické hory i jejich půvabné podhůří.
Krajina Orlických hor jako by byla předurčena svou nevtíravou krásou pro duše vnímavé a duchy hloubavé. Malíři, spisovatelé, badatelé a buditelé se tady rodili skoro v každé vesnici. A pokud neměli to štěstí, aby byli místními rodáky, alespoň sem často zajížděli nebo si tu pořizovali rekreační chalupy.
Ať vyslovíme jméno kterékoli místní obce, skoro vždy se nám vybaví cosi povědomého z české kulturní historie. Například v Dobrušce žil národní buditel F. V. Hek, známý z Jiráskova románu jako F. L. Věk. V okrajové části Dobrušky, v Křovinách, se roku 1770 narodila Magdalena Čudová, provdaná později za místního rodáka Jiřího Novotného, který padl v jedné z nesmyslných bitev. Známe je oba, i když pod jinými jmény. Byla to babička Boženy Němcové a její Jiří, na něhož tak často a dojemně vzpomínala.
Rychnov nad Kněžnou zase zůstává trvale v našem povědomí jako dějiště autobiografických vzpomínek na dětství Karla Poláčka v půvabné knížce Bylo nás pět a z horské vesnice Rampuše přišla sloužit k Bajzovům Rampušanda Kristýna, Rampepurda rampepurďácká. Obec Rybná nad Zdobnicí je dodnes vyhledávaná pro svou galerii. Jejím základem se staly desítky obrazů, které tu zanechali mnozí malíři, když byli hosty faráře Selichara. A tak bychom mohli pokračovat ve výčtu zajímavých obcí ještě hodně dlouho.
Na rozdíl od jiných našich pohraničních pohoří, Orlické hory jsou osídleny od podhůří až po hřbet, kde na mnoha místech můžeme vidět obdělávaná pole. Jsou to hory živé a životadárné, s mnoha udržovanými vesnicemi, protkané četnými pěšinami, turistickými stezkami a cyklotrasami, které spojují desítky chráněných přírodních památek a rezervací.
Pohraniční hřbet Orlických hor na česko-polském pomezí neomračuje svými výškami, ale přesto působí jako výrazný horský celek, který je 56 km dlouhý, do 10 km široký, s vrcholy přesahujícími málo 1000 metrů. Nejvyšší severozápadní část pohoří se jmenuje Deštenská hornatina a celé její panoráma můžeme obhlédnout například od prastaré obce Doudleby nad Orlicí. Na horizontu se za jasného dne ostře rýsuje nejvyšší vrchol Velká Deštná (1115 m n. m.), vlevo od ní se zvedá Malá Deštná (1090 m n. m.) a ještě dál Vrchmezí oddělené Šerlišs…