„Ke statkům královským zde náleží Kunětická hora, tvrz položená na hoře a s výšky shlížející na rovinu, jež se tu dole na všechny strany rozestírá, a rovněž Pardubice, hrad nad Labem se skvělým městečkem, jež po požáru z roku 1507 bylo pečlivěji znovu vybudováno a péčí Viléma z Pernštejna výborně opevněno, takže příslovím říkáme: Stkví se jako Pardubice.“
(Pavel Stránský: O státě českém)
Úsloví v nadpisu pochází z 16. století a dochovaná historická část města dokládá, že nijak nepřehánělo. Nejlépe se o tom přesvědčíte, když vystoupáte na 60 m vysokou Zelenou bránu, jež je symbolem Pardubic. Na jejím průčelí si ale nejprve prohlédněte pískovcový reliéf zpracovaný podle návrhu Mikoláše Alše. Ukazuje Ješka z Pardubic, jenž při obléhání Milána v roce 1158 pronikl s několika spolubojovníky za hradby města, kde pobrali cennou kořist. Když prchali zpět, obránci je zpozorovali a spustili mříž. Dopadla hned za Ješkovo tělo a koně přeťala v půli. Ješkovi se ale i tak podařilo dorazit do českého tábora, kde král ocenil jeho statečnost a věnoval mu bílou půlku koně se zlatou uzdou na červeném štítu do znaku. Zelená brána tvořila od 16. století součást městského opevnění. Název dostala podle bohatě tvarované střechy pokryté měděným plechem, který zoxidoval do zelené barvy. Před sto lety byla doplněna ochozem, z něhož se otevírá krásný pohled na staré město.
V korunách stromů, které vyrostly na hliněných valech opevnění s mohutnými nárožními rondely, se vznáší bělostný zámek. Jeho dvě zcela rozdílně vyhlížející věže jako by symbolizovaly „dvojakost“ stavby, díky níž zámek patří k unikátním architektonickým dílům. Zatímco ta větší připomíná hradní věž, tu s hodinami, štíhlejší a půvabnější, si dokážeme představit jen na zámku.
Pardubické sídlo Pernštejnů představuje v Evropě ojedinělý přechodný typ mezi opevněným sídlem a palácem, který již splňoval nároky aristokracie na pohodlný život. V pozdně gotickém stylu nechal původní hrad přestavět Vilém z Pernštejna, duch renesance do něho vnesli jeho synové Vojtěch a Jan. V interiérech zámku se dochovaly fragmenty malířské výzdoby stěn, které patří k nejstarším renesančním nástěnným malbám v Čechách. Nejcennější, pocházející z první poloviny 16. století, najdete v rytířských sálech prvního patra. Z této doby jsou i dva malované dřevěné kazetové stropy. Všimněte si také původních bohatě zdobených kamenných portálů, kleneb a okenních i krbových ostění. Na pardubickém zámku si můžete prohlédnout rovněž expozici českého skla, cennou kolekci zbraní, sbírku pohlednic Orbis Pictus a další výstavy.
Mezi Zelenou bránou a zámkem se rozkládá staré město, jež máte z ochozu brány doslova jako na dlani. Přímo pod vámi se rozprostírá podlouhlé Pernštýnské náměstí s velkým morovým sloupem uprostřed. Na protilehlé straně náměstí se skví fasáda starobylého domu U Jonáše. Výjev postavy biblického proroka mizejícího v tlamě velryby vysvětluje, podle čeho dostal dům jméno. Autorství se přisuzuje místnímu sochaři a řezbáři mistru Jakubu Teplému, který vyzdobil i další domy. Jonáš dnes hostí výtvarné výstavy.
Když ulicí v nejbližším rohu z náměstí vyjdete, ocitnete se před kostelem Zvěstování Panny Marie, jenž patří k nejstarším památkám v Pardubicích. Založil ho v polovině 14. století tehdejší spolumajitel města, pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic. Na počátku 16. století ho dal přestavět v pozdně gotickém slohu Vilém z Pernštejna, kostel při tom získal hodnotnou sklípkovou klenbu presbyteria.
Mimořádná výstavnost, kterou městu vtiskli stavitelé a malíři pracující ve službách velmožů z Pernštejna, udivovala současníky a při procházce po náměstí a v přilehlých uličkách okouzlí i vás. Na mnoha domech se skví kamenná ostění a portály, jimiž se vcházelo do řemeslnických dílen a krámků v přízemí. Vyzděné výklenky zdobí figurální výjevy, rodové erby či cechovní štíty, fasády zkrášlují rostlinné ornamenty. Jednotný renesanční ráz náměstí narušuje radniční komplex z konce 19. století, který vznikl na místě staré radnice a dalších zbořených domů podle návrhu architekta Jana Wejrycha. Sgrafita na zadním průčelí vznikla podle návrhů Mikoláše Alše… Pardubice
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Východní Čechy