Rumuni jsou národ plný paradoxů. Rádi vyzdvihují svou historii, boj s Turky i významné osobnosti politiky a kultury, a pak vám jedním dechem řeknou tento vtip: Rumunsko je krásná země, jen škoda, že je obydlená. Kladou důraz na svoje tradice, náboženství a venkovský způsob života, ale přitom se jim výborně daří na inovátorských postech v oblasti IT.
Pokud chcete s Rumuny najít nějaké styčné body, bude to určitě na prvním místě humor, který je velmi blízký tomu našemu. S tím se pojí i haz de necaz, tedy schopnost smát se, i když jste po uši v problémech. S Rumuny se totiž historie zrovna nemazlila a také jejich varianta komunismu byla jedna z těch nejhorších vůbec – leckdo z nás si ještě z 80. let pamatuje, jak vypadala země, kde chyběly základní potraviny i elektrická energie, zato nebyla nouze o agenty tajné policie Securitate. Aby lidé dokázali přežít i v takto nepříznivých podmínkách, rozvinul se u nich zvláštní typ nezdolného humoru.
Rumuni jsou až nebezpečně pohostinní. Pokud vás pozvou na svatbu, křest či jinou oslavu – někdy stačí i takové to domácí grilování – hrozí, že domů neodejdete po svých. Porce jídla i alkoholu budou zničující. Hudba hlučná. A pokud se bude tancovat, bude se tancovat až do rána. Pro Rumuny jsou velmi důležité rodinné vztahy a přátelé. K cizincům se obvykle chovají vstřícně a otevřeně a rádi se vám pochlubí tím, co vědí o vaší zemi – často se dozvíte, jak se jim líbilo v Praze nebo jaká česká slova si pamatují ze seriálu Arabela. Jsou hovorní, bezprostřední, a pokud nemluvíte rumunsky, budou se snažit s vámi najít společný jazyk. Hlavně obyvatelé měst se domluví anglicky a často i francouzsky nebo španělsky. Možná je to důsledek toho, že v Rumunsku prakticky neexistuje filmový dabing.
Rumunština je jediným románským jazykem ve východní Evropě a její nejbližší příbuznou je italština. Většina slov má tedy latinský základ, další výraznou skupinou jsou slova slovanského původu, protože především Slované jsou po stovky let sousedy Rumunů. Pro Čecha není vůbec těžké se rumunsky naučit: slovíčka jsou krátká, gramatika snadná a ani ve výslovnosti na česká mluvidla nečekají žádné nástrahy. Taková je teorie, v praxi potom ovšem zjistíte, že Rumunsko je velká země s různými dialekty.
Rumuni nepředstavují žádnou homogenní masu. Rumunsko obývá velké množství národnostních menšin a ani samotní etničtí Rumuni po staletí nežili v jednom státě. Existuje spousta klišé o tom, jací jsou Rumuni z jednotlivých regionů: Valaši z jihu jsou prý mazaní, Moldavané sentimentální a Sedmihraďané pomalí. Nejpočetnější menšinu tvoří Maďaři, kteří jsou většinovými obyvateli žup Harghita a Covasna. Výčet pokračuje Romy, Ukrajinci, Němci (žijícími v Sedmihradsku už od středověku), Srby, Turky a Tatary (zejména v přímořském regionu Dobrudža, rumunsky Dobrogea), Lipovany z delty Dunaje či Slováky a Čechy z Banátu. O tom, že etničtí Rumuni se svými sousedy nemají většinou žádný problém, vypovídá i současné vedení státu. Prezident Klaus Iohannis je etnický Němec, premiér Ludovic Orban – jak už jméno napovídá – poloviční Maďar.
S Rumuny se setkáte nejen v Rumunsku, ale po celé Evropě a také v USA či Kanadě. Zejména na rumunském venkově přetrvává chudoba, která vyhání obyvatele za prací za hranice země. V zahraničí žije odhadem několik milionů Rumunů, nejvíce je jich v Itálii a Španělsku. Jak se při letošní koronakrizi ukázalo, řada západních zemí není schopná si bez nich sklidit svou úrodu. Nejde však pouze o pracovníky v zemědělství, ale i o lékaře a zdravotníky či v úvodu článku zmiňované pracovníky v oboru IT. Výpočetní technika je rozhodně obor, ve kterém se Rumunům daří, a to nejen těm, kteří pracují v zahraničí. Řada firem z oboru buduje své evropské centrály právě v Bukurešti nebo sedmihradské Kluži, které se začalo přezdívat evropské Silicon Valley. Pokud jste uvyklí na tradiční obraz Rumunska, kde bačové pasou svá stáda a vyrábějí brynzu, asi vás překvapí, že Rumuni (spolu s Bulhary) mají nejvyšší procento žen v IT z celé EU…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Rumunsko